Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2020  >  Červenec  >  Velká kometa roku 2020

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Velká kometa roku 2020

Uznání a copyright: Václav Paveza (http://)

 

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek

„Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza

 

Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na kterékoliv straně válečného pole či královského jednacího stolu. Ovšem není to tak dávno, dokonce tehdy již jezdily po Zemi automobily, poplašil Evropu návrat Halleyovy komety a vyděšení novináři, kteří varovali před udušením plyny jejího ohonu, kterým tenkrát Země procházela. Psal se rok 1910.

V roce 2020, po jasných kometách Hale-Bopp a Hyakutake z konce minulého století, nám příroda poslala další kometu, kterou jsme mohli pohodlně pozorovat i zvečera. Nebyla sice až tak úplně jasná, jak slibovali optimisté, nebyla však ani tak slabá, jak slibovali pesimisté. Byla tak akorát, abychom ji mimo město i s dlouhým ohonem mohli vidět pouhým okem a o mnoho lépe ještě dalekohledem. A dokonce jsme nemuseli dlouho ponocovat.

Ovšem svou žeň měli hlavně astrofotografové. Ti ji nejenže noc co noc fotografovali, ať již ráno či večer, ale hlavně její snímky též zasílali do soutěže Česká astrofotografie měsíce. A to nejen z českých či slovenských zemí, ale došly k nám i snímky od Čechů z ciziny. Z mnoha fotografií vybrala porota obrázek komety Václava Pavezy nad vrcholem hory Praděd, promítající se vedle místní rozhledny a vysílače. Pomineme-li pro tentokráte zajímavou architekturu stavby, zajímavé je, že její vrchol je nejvýše položeným pevným, byť uměle vytvořeným místem v Čechách, ležícím tedy výše než Sněžka. Ta je odsud ostatně vidět, stejně jako sice vzácněji, ale přeci jen i slovenské Tatry.

Kometa NEOWISE C/2020 F3 byla objevena 27. března 2020 kosmickým teleskopem WISE (Wide-field infrared Survey Explorer). Okolo Slunce se pohybuje retrográdně, tedy v opačném směru než například planety. Přiblížení ke Slunci, s perihelem 3. července 2020, změnilo výrazně parametry její dráhy a prodloužilo její oběžnou dobu ze 4500 let na 6700. Průměr jejího jádra je odhadován na 5 kilometrů.

Jako každá správná kometa se i NEOWISE pyšní nejen jasnou komou, tedy plynným obalem zahalujícím vlastní kometární pracho-kameno-ledové jádro, ale i pověstným kometárním ohonem. A jako správná jasná kometa má nejen jeden, ale dokonce dva. Ten viditelnější a mohutnější je ohon prachový a je zakřiven vlivem gravitačních efektů. Je tvořen, jak ostatně již jeho název napovídá, převážně prachem, uvolněným z povrchu komety. To se děje díky narušování struktury materiálu komety při uvolňování plynů v ní uzavřených, které se vypařují, nahřáty slunečním zářením. Slabší, tenčí a strukturovanější ohon, je ohon iontový. Ten je tvořen ionty plynů uvolňovaných z komety. Jeho tvar i směr je ovlivňován zejména tlakem slunečního záření, a tak vždy směřuje od Slunce. A to i v případě, kdy se kometa od Slunce vzdaluje a tento ohon si vlastně „tlačí“ před sebou. Oba ohony se liší i barvou, iontový je namodralý až nazelenalý díky záření přítomných chemických prvků a molekul, prachový je bělavé barvy. Struktura obou ohonů je velmi vděčným ukazatelem zejména aktivity kometárního jádra. Jejich podrobným studiem můžeme odhadovat strukturální změny neviditelného jádra i s časovou informací. Zejména iontový ohon nám však přináší mnohdy i zajímavé informace z oboru úplně odlišného od kometárního. Ze změn jeho struktury můžeme totiž usuzovat na dopady sluneční aktivity, kdy rázové vlny vznikající například při slunečních erupcích tuto strukturu porušují. A sluneční astronomové tak mají úžasnou možnost sledovat šíření odezev sluneční činnosti ve velkých vzdálenostech od Slunce.

Kromě komety a vysílače vidíme na snímku i barevné zabarvení oblohy, které u obzoru, dokonce i v oblasti méně obydlených Jeseníků, je zabarveno do oranžova rozptýleným světlem pozemských zdrojů. To je bohužel drsná a bohužel asi trvalá realita našich nocí a budeme doufat, že se alespoň nebude příliš rychle zhoršovat.

Komety byly historicky posly špatných zpráv a událostí na Zemi. Ovšem autorovi této fotografie Václavu Pavezovi přinesla kromě radosti z krásné fotografie i vítězství v červencovém kole soutěže ČAM, která je zaštítěna Českou astronomickou společností. A nám již nezbývá nejen za porotu i Českou astronomickou společnost, ale jistě i za všechny krásymilovné lidí poděkovat za krásný zážitek a popřát hodně dalších podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Vysoká hole, Hrubý Jeseník

Datum pořízení: 14.07.2020

Optika: Samyang 135 mm f/2.0 ED UMC

Montáž: Motorizovaný paralaktický stolek vlastní konstrukce

Snímač: Sony ILCE-7M2, nemodifikovaný

Zpracování:

Celkově bylo pořízeno 65 snímků trackovaných na kometu a deset statických snímků na popředí Pradědu. Trackované snímky byly zpracovány pomocí Deep Sky Stackeru do finálního stacknutého snímku. Následně byl tento snímek spolu se statickými snímky popředí zpracován pomocí Adobe Photoshopu a modulu CameraRaw.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »