Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2020  >  Září  >  LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

Česká astrofotografie měsíce - Září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

Uznání a copyright: Tomáš Zábranský (http://)

 

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek

„LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je

Tomáš Zábranský

 

Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během otáčení Země prostě pod obzor nedostanou. Některá jsou známá, jako například Malý medvěd či Velká medvědice nebo Kasiopeia. Ta jsou ostatně téměř nepřehlédnutelná, bohatá na hvězdy a jasné galaxie, hvězdokupy či mlhoviny. Souhvězdí Cefea, které také patří mezi tato takzvaná cirkumpolární souhvězdí, je úplně jiné. Chudé na hvězdy i objekty vzdáleného vesmíru vyplňuje prostor mezi Malým medvědem, Drakem, Labutí, Ještěrkou, Kasiopeiou a Žirafou. Kupodivu jej znali již ve starém Řecku, neboť se o něm zmiňuje astronom Ptolemaios.

Toto souhvězdí představující krále bájné Etiopie, otce Andromedy, má ovšem přeci jen alespoň dvě zajímavosti. Jeho nejjasnější hvězda Alderamin, bílý podobr o jasnosti 2,2 mag, vzdálený 49 světelných let a 17 krát svítivější než Slunce, bude pro naši Zemi za přibližně 7500 let velmi důležitou hvězdou. Vlivem precese nebo-li kývavému pohybu zemské osy bude v té době zemská osa mířit právě k této hvězdě a ta bude našim vzdáleným potomkům sloužit jako polárka. Ostatně, stavitelé egyptských pyramid se před 5 tisíci lety jako polárkou řídili hvězdnou Thuban v souhvězdí Draka.

Druhým zajímavým faktem o souhvězdí jsou rozsáhlé komplexy temných mlhovin, které se v posledních letech, s rozvojem pozorovací a zpracovatelské techniky, staly vítaným cílem astrofotografů. Jedním z nich je i autor tohoto snímku Tomáš Zábranský. Ten jej nejen vyfotografoval, ale zaslal jej do soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A v zářijovém kole porota vybrala  tento LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi jako snímek vítězný.

Označení LBN pochází ze jména Lynds´Catalogue of Bright Nebulae a představuje jeden z astronomických katalogů jasných mlhovin. Původně byl vytvořen v roce 1960 a ze stejné autorské dílny pochází i katalog LDN (Lynds' Catalogue of Dark Nebulae), zahrnující mlhoviny temné.

To že se jedná o oblast velmi dynamickou, můžeme usoudit již ze samotného snímku temné mlhoviny, kde se husté oblasti mezihvězdného prachu a plynu překrývají s reflexními mlhovinami. Nedíváme se totiž na mrtvou oblast, ale na aktivní oblast, kde vznikají nové hvězdy. Pokud se pozorně podíváme na horní část reflexní mlhoviny, nemůže naší pozornosti uniknout nápadná drobounká temná mlhovina, na jejímž konci se nachází slabá proměnná hvězda PV Cep. U této hvězdy se nachází drobná bipolární mlhovina, která byla objevena teprve v roce 1977 a je známa také pod označením "Gyulbudaghianova" mlhovina. Hnacím motorem této mlhoviny je rázová vlna z jetů generovaných smršťující se protohvězdou PV Cep v jejím centru. Díky této interakci mění mlhovina viditelně svůj tvar a je proto středem pozornosti astrofyziků. Pohledem na tuto proměnnou hvězdu máme jedinečnou možnost sledovat proměnu mezihvězdné hmoty v hvězdu - okamžiky hvězdného stvoření v takříkajíc přímém přenosu.

Mnoho místa nezbývá, a tak ještě poděkujme nejen za porotce soutěže ČAM, nejen za Českou astronomickou společnost, ale snad i za ostatní astronomy a milovníky krásna. Tento obrázek by se jistě vyjímal na mnohých výstavách abstraktního umění. A popřejme autorovi mnoho podobných snímků, které budeme s úžasem sledovat, stejně tak, jak činí do hnědavé mlhoviny převtělená busta muže s udiveným výrazem ve tváři a jasnou hvězdou místo náušnice v uchu.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Žernovník

Datum pořízení: 21.09.2020

Optika: TS-Optics APO PhotoLine 102/714mm f/7 FPL53 + TS-Optics 3'' Photoline 0.79x reduktor, f/5.53, ohnisko 564mm

Montáž: EQ-6 SkyScan

Snímač: Modifikovaný Canon 6D

Zpracování:

Výsledný hrubý snímek byl nejprve složen v programu DeepSkyStacker a poté postupně zpracováván ve Photoshopu. Vyrovnání pozadí a finální barevné korekce byly provedeny v Pixinsight (ve kterém se zatím učím).

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »