ISS a Atlantis
Uznání a copyright: Libor Šmíd
Asi ji všichni známe. Je úžasná, je prostě nepřehlédnutelná. Pro jedny nádherná a dokonalá, pro druhé rozmarná a hodna zatracení. Nevšímavá a zároveň přívětivá, vznešená a náročná. Ne, nemluvíme nyní o žádné filmové hvězdě, i když by to tak mohlo vypadat. Není z masa a kostí, ale z kevlaru, hliníku, mědi a plastu. A nesledujeme ji na obrazovkách televizí, ale pozorujeme ji na obrazovce největší z největších - na obloze. A jmenuje se ISS - Mezinárodní kosmická stanice.
Pomalu se pohybuje od obzoru k obzoru ve výšce třísetpadesáti kilometrů nad Zemí a svým svitem oživuje poklidnou noční oblohu. Nad našimi hlavami přelétla již sedmdesát čtyři tisíckrát a tak ji můžeme spatřit mnohem častěji, než jakoukoliv hvězdu filmových pláten. S nimi má však mnoho společného. Stejně jako ony vyrostla z poměrně skromné hvězdičky za osm miliard dolarů na marnivku za miliard dvacet či třicet, možná i více. Stará se o ni tisíce lidí. Nechává se opatrovat a ošetřovat a občas vyvolá i skandál. A fotografovat se nechá jen od velmi dobrých fotografů.
Jedním z nich je i plzeňský astrofotograf Libor Šmíd. Na své doma vyrobené paralaktické montáži se zrcadlovým dalekohledem o průměru 35 centimetrů pořídil úžasný fotografický portrét této "kosmické hvězdičky", dokonce i s raketoplánem Atlantis. Během jednoho z přeletů stanice následované raketoplánem po plzeňské obloze na ni ručně naváděl svůj teleskop a nasnímal sekvenci obrázků, z nichž pořídil tuto úžasnou koláž. S ní pak zvítězil v únorovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Na snímku můžeme vidět nejen obě zmiňovaná tělesa, ale zejména mnohé detaily stále budované stanice. Kromě panelů, které jsou díky svému úctyhodnému rozpětí blížícímu se ke stu metrům dominantním útvarem, vidíme i obytné a servisní moduly, včetně poměrně malého, čtrnáct metrů dlouhého modulu Zarja.
Pozorovat jasný bod stanice letící hvězdnou oblohou je úžasný zážitek. Pořídit takový snímek, jako pořídil pan Libor Šmíd však musí pro jeho autora představovat pocit velkého uspokojení, vykoupeného ovšem velkým úsilím a zkušenostmi. O to víc nás může těšit, že jej autor zaslal do soutěže ČAM a my mu velmi rádi k tomuto úspěchu blahopřejeme.
Do úzkého výběru poroty se v únoru dostaly dále snímky astrofotografů Dalibora Hanžla, Davida Krafta, Martina Myslivce a Aleše Žabokrtského. Blahopřejeme i jim.
- Technické údaje a postup:
Místo pořízení: Plzeň
Datum pořízení: 9.2.2008, 17:44 SEC
Optika: Pristroj: Newton 355/1600mm, Canon EOS 350D, Montaz: amaterska vidlicova paralakticka
Zpracování:
Z porirenych fotografii jsem vybral 6 a sestavil je do jednoho obrazku, ktery ukazuje zmenu pohledu na ISS behem preletu. Bezne upravy a sestaveni snimku jsem provedl ve Photoshopu.
Postup:
ISS jsem fotografoval pomoci digitalni zrcadlovky Canon EOS 350D v primarnim ohnisku dalekohledu. Pouzil jsem sekvencni snimani, ISO400, expozice 1/2000s. Dalekohled jsem za ISS navadel rucne (uvolnena aretace montaze) pomoci hledacku.
