Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2021  >  Březen  >  Transit ISS přes Měsíc

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Transit ISS přes Měsíc

Uznání a copyright: Daniel Neumann (http://meteoplzen.cz)

Popis: Vzhledem k možnosti zjištění přechodu ISS přes Měsíc jsem delší dobu plánoval výjezd kousek za Plzeň, kdy se chystal transit ISS se středem nedaleko obce Klenovice v okrese Plzeň-sever. Tím, jak se blížilo datum přechodu, tím rostla nejistota počasí. Zhruba hodinu před přechodem se začala oblačnost trhat a naděje na pozorování tohoto extra krátkého jevu se zvyšovala. Ovšem pozornost měla i oblačnost vyšších pater držící se severozápadně od plánovaného místa pozorování, která se dle družicových snímků nepatrně přibližovala. Zhruba 40 minut před transitem jsem pobral nutnou výbavu a vyrazil jsem na plánovanou pozici. Stav oblačnosti tou dobou vypadal dobře, i když jsem lehkou obavu měl. Po příjezdu na místo jsem byl spokojen, že se oblačnost drží dál od místa pozorování a stihnu vyfotit uvedený jev bez jejího vlivu. Začal jsem si tedy zkoušet fotografování nanečisto a pomalu vyčkával. Oblačnost se pomalu ale jistě přibližovala, nejistota stoupala. Přibližoval se i čas přeletu. Kolem 19:20 jsem začal velmi bystřit, oblačnost na tom byla celkem dobře - ještě nezasahovala do Měsíce. Nastal čas 19:22 a já si říkal, sakra, kde ta ISS je. V 19:23 jsem byl zklamaný, že jsem přelet vůbec neviděl. Pak mi došlo, že přelet nebyl plánovaný v 19:22 (spletl jsem si to kvůli dni, bylo 22.3), transit měl nastat až v 19:34. Mezi těmito časy, zejména v posledních pěti minutách začala oblačnost hodně zlobit, ještě pár minut před přeletem byl Měsíc ovlivněn jen malinko, v poslední minutě jsem musel narychlo měnit ISO, protože při náhledu na výslednou fotografii bylo vše moc tmavé. ISS naštěstí byla viditelná, takže jsem věděl, kdy přelet nastane. Vyčkával jsem do poslední chvíle než se přiblížila těsně k Měsíci a přes dálkovou spoušť, kterou jsem málem promáčkl, začal fotoaparát velmi rychle cvakat. Po přeletu ISS před Měsícem jsem postupně vše sbalil a vyrazil zpět domů.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Klenovice, Plzeň-sever

Datum pořízení: 22.03.2021

Optika: Teleobjektiv Sigma 120-400mm + telekonvertor 1,4x

Snímač: Digitální zrcadlovka Canon 60D

Zpracování: Po nahrání fotek do počítače jsem zjistil, že kvůli nutnému zvýšení ISO kvůli oblačnosti, mají fotky poměrně dost šumu. Snažil jsem se je nějakým způsobem upravit, nicméně se to nedařilo. Použil jsem software Zoner Photo Studio. Vyzkoušel jsem i spojení fotek v programu Registax, kdy z jednotlivých fotografií vznikla hezčí fotka Měsíce bez šumu, avšak ISS tam byla pouze ve formě nevýrazných puntíků. Provedl jsem tedy u všech surových fotek výmaz (maximální ztmavení) všeho krom ISS, které jsem následně přes program Startrails vložil do složené fotografie s Měsícem. Vzhledem k tomu, že se jednalo o můj první ISS transit a první skládání fotek tohoto typu a ještě s velkým šumem, tak jsem to bral celkem jako úspěch.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »