Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2021  >  Srpen  >  Šťastná Perzeida

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Šťastná Perzeida

Uznání a copyright: Robert Barsa (http://astrofotografia.sk/)

Popis: Tento snímok je síce súčasťou väčšieho projektu, no celkom sa mi páči, ako táto fotografia, ktorá vznikla skutočne so šťastím napokon vyzerá. V rámci toho, ako som chcel seba samého zahrnúť do panorámy celej oblohy, som nastavil spúšť na fotoaparáte s 10-sekundovým oneskorením, vzal svoje pivo do ruky a sadol si do môjho \"veľmi pohodlného\" kresla. Z neho zvyknem pozorovať meteory počas toho, ako zatiaľ usilovne pracuje astrofotografická technika. Práve počas 30 sekundovej expozície vošla do záberu Perzeida. Na tomto \"jednocvaku\" je nad meteorom vidieť aj galaxiu v Androméde M31, galaxiu v Trojuholníku M33, samotné súhvezdie Perzeus, kde sa nachádza radiant tohto meteorického roja, ďalej známa Dvojitá hviezdokopa taktiež červenkasté hmloviny známe ako Srdce a Duša hneď vedľa.
EXIF: 30 sec., ISO 3200, f/2.2, tracker zapnutý s polovičnou siderickou rýchlosťou

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Mníšek nad Hnilcom, Slovensko

Datum pořízení: 10.08.2021

Optika: Samyang 24mm f/1.4

Montáž: statív, Skywatcher StarAdventurer

Snímač: Canon EOS 6Da

Zpracování: základné úpravy v Adobe Camera RAW (jas, kontrast, vyváženie bielej, krivky), mierna redukcia šumu

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »