Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Leden  >  Kráter Tycho v R(NIR)-G(VIS)-B(UVA)

Česká astrofotografie měsíce - Leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kráter Tycho v R(NIR)-G(VIS)-B(UVA)

Uznání a copyright: Marek Tušl (http://)

Popis: Jedná se o výřez z celého snímku Měsíce v úplňku ze 17.1.2022. Zvláštnost toho snímku vidím v záznamu Měsíce v šiřší části elektromagnetického spektra, než běžně vidí naše lidské oko. Pro modrou složku je tak použit filtr Baader Venus U, který snímá v 320 až 380nm v oblasti UV-A. Pro zelenou byla použita zelená složka s filtrem Baader UV/IR cut a pro červenou byla využita červená složka v kombinaci s filtrem propouštějící blízké infračervené záření od 685nm výše. Ořez je takto otočený záměrně, protože použitým postupem krásně vynikly pozůstatky nárazů kolem kráteru Tycho. S trochou fantazie mi takto připomíná kometu a její ohon.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Datum pořízení: 17.01.2022

Optika: Skywatcher Newton 250/1000 f4, Skywatcher aplanatický koma korektor, filtr Baader Venus U, filtr Baader UV/IR cut, Baader IR PASS 685

Montáž: Zeiss

Snímač: ZWO ASI 533MC (SONY IMX533)

Zpracování: Nejdříve jsem pořídil s každým filtrem 10 000 snímků v 16bitovém formátu raw. Jelikož se jedná o senzor s bayerovou maticí, tak jsem následně záznamy rozdělil dle této matice na složky R, G a B. Pro modrou složku s UV filtrem pouze modrou. Pro zelenou složku z viditelného spektra pouze zelenou a pro červenou složku v blízkém infra pouze červenou. Z každé části jsem pak vybral příslušné snímky a nechal v PIPP jejich histogram seřídit na 75%. Dále jsem nechal Autostakkertem vybrat nejlepších 70%, protože byl v ten den seeing velmi slušný. Složení snímků pak proběhlo s aplikací drizzle. Následně byla aplikován vlastní postup doostření založený na vícenásobné dekonvoluci. K zarovnání snímků na sebe jsem musel použít PTGui, protože jsem musel filtry měnit ručně vyndáním koma korektoru a kamery. Z větší části PTGui body přiřadilo automaticky. Zhruba 600 bodů bylo nutné přidat ručně na všechny tři snímky celkem. Vytvoření RGB snímku pak proběhlo v Adobe Photoshop CC 2022, kde jsem i dále odstranil barevné vady vzniklé sesazením, přeostřením na každý filtr a dalších nedokonalostí plynoucí z výše popsaného postupu a použité techhniky. Nebyly aplikovány žádné lokální úpravy nebo úpravy saturace. Jen jemné manuální dovážení bílé a mírné přidání kontrastu (5%) pro tento výřez.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »