Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Květen  >  Zákryt Marsu Měsícem

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zákryt Marsu Měsícem

Uznání a copyright: Jaroslav Jašek nar. 1962

Popis: Zákryty nebeských těles Měsícem jsou velice zajímavá a vděčná představení vhodná pro pozorování nejen amatérskými astronomy. Zvláště, když takový zákryt nastává za dne, a zachycení tohoto úkazu se pak stává cennou trofejí a výzvou pro leckterého FANDU ASTRONOMICKÉ FOTOGRAFIE. Protože se však jedná o dynamický jev, je výhodnější tento děj natočit jako video. Jak tedy na TO : Na pořízení tohoto záznamu jsem použil dalekohled typu Newton 400 mm F 1:5 vedený na elektronicky řízené paralaktické montáži německého typu. Do ohniska dalekohledu jsem umístil TV kamerku od Wateku WAT- 902H . Obraz z TV kamery jsem pustil přes autoguider (vyrobený od pana Myslivce), dále do počítače, kde jsem jej pomocí TV karty graboval na harddisk.Při tomto grabování se zaznamenával zároveň s obrazem i hardwarový čas počítače ( díky softwaru dodanému zároveň s autoguiderem ).Tento čas jsem deset minut před vlastním výstupem Marsu ze zákrytu, verifikoval s přesným časem na serveru (cesnet.cz). Záznam jsem prováděl v plném TV rozlišení obrazu. Teprve až máte surový TV záznam na harddisku, je moudré vytvořit jeho kopii a sestříhat ji ve vhodném střihovém programu (vyjmout nudné nebo nevhodné pasáže). Použil jsem k tomuto sestřihu program Pinnacle Studio verze 9. Takto se dá celkem pohodlně pořizovat záznam všech možných úkazů v maximálním rozlišení celého řetězce od kamery až po samotný záznam na jakékoliv medium (CD, DVD). Důležitá informace na závěr: Pro denní pozorování je nutno použít Infračervený filtr, který se předřadí před kameru a ona pak snímá pouze světlo v infra oblasti vlnových délek.Já používám infračervený fotografický filtr tzv. TMAVÝ , který má propustnost od 7 600 Angstremu výše.Takový filtr se dá koupit ve fotografických potřebách. V nouzi se dá požít jakýkoliv tmavý červený filtr nebo i H-alfa filtr. (u některých kamer se musí však odstranit blokační infračervený filtr, který průchodu IČ paprsků brání) Kamera od Wateku jej nemá a je tedy pro toto použití výhodná. Proč zrovna infra filtr ? Protože pro infračervené světlo je denní obloha v podstatě průhledná( rozptýlené modré světlo pozadí), avšak světlo které nás zajímá, je odražené Sluneční světlo od Měsíce i Marsu,které přes IČ filtr v pohodě projde.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Brno

Datum pořízení: 10. 5. 2008 v odpoledních hodinách

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »