Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Březen  >  NGC1579 Trifid severu a okolí

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC1579 Trifid severu a okolí

Uznání a copyright: Zdeněk Vojč (http://www.elara.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek

„NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč

 

 

 

Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže, která se koná pod křídly České astronomické soutěže, tentokrát zvolila jako vítězný snímek „NGC 1579 – Trifid severu a okolí“. Jeho autorem je astrofotograf Zdeněk Vojč.

Astronomové dobře znají mlhovinu „Trifid“, nacházející se v souhvězdí Střelce. Cíl této soutěžní fotografie se ovšem nachází na obloze úplně jinde, mnohem severněji v souhvězdí Persea. Ovšem podobnost obou je skutečně namístě. Proto tuto nazvali „Trifid severu“. Její katalogové označení je NGC 1579. To pochází z astronomického katalogu deep-sky objektů na obloze, tzv. katalogu NGC -New General Catalogue.  Ten vychází a doplňuje práci Williama, Caroliny a Johna Herschelových, známou jako General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars. Poslední kompilace katalogu NGC pochází z roku 1888 a byla provedena dánským astronomem, žijícím a pracujícím dlouhou dobu ve Skotsku, Johnem Louisem Emilem Dreyerem. Obsahuje 7840 objektů. Později byl doplněn o katalogy IC I a IC II, obsahující dalších 5386 objektů. Katalog prošel pak ještě dalšími revizemi, jako RNGC (Revised New Catalogue of Nonstellar Astronomical Objects), NGC 2000.0 (Complete New General Catalog and Index Catalog of Nebulae and Star Clusters), využívající souřadného systému J2000.0. Naposledy pak doznal přepracování v roce 2009 jako  Revised New General Catalogue and Index Catalogue (RNGC/IC).

Mlhovina NGC 1579 zabírá na obloze plochu 12´ x 8´ a její skutečný průměr se odhaduje na 3 až 4 světelné roky. Od nás je vzdálena asi 2100 světelných let.

S mlhovinou Trifid ji spojuje zejména kontrast červené a modré barvy a temných prachových vláken pozorovatelných jednak na pozadí mlhoviny, jednak v širokém okolí. Ostatně Trifid severu není samostatným komplexem, nýbrž je součástí gigantického molekulárního oblaku zvaného California Molecular Cloud.

Modrá barva mlhoviny vzniká odrazem světla hvězd, což dává vznik krásných modrých reflexních mlhovin.

Červené světlo zde, na rozdíl od mlhoviny Trifid, nevzniká jako důsledek emise mračen zářícího vodíku vybuzeného blízkými horkými hvězdami. V mlhovině NGC 1579 je světlo zanořené mladé a horké hvězdy velmi silně tlumeno, rozptylováno a postupně červená. Tak se samotný prach stává zářičem červeného záření H-alfa.

Popis se blíží pomalu ke konci a nám zbývá to nejdůležitější – poblahopřát astrofotografovi  Zdeňkovi Vojčovi ke krásné fotografii. Jsme rádi, že ji zaslal do soutěže a potěšil tak nejen sebe, ale jistě i ostatní milovníky vesmírných krás.

Budeme držet palce, aby Zdeněk Vojč nasnímal další podobně krásné snímky a aby měl stále jasnou oblohu.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 03.03.2022

Optika: TS150/7 + Riccardi 0,75x

Montáž: EQ8

Snímač: ZWO ASI 6200MM

Zpracování:

Pixinsight

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »