Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Březen  >  NGC1579 Trifid severu a okolí

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC1579 Trifid severu a okolí

Uznání a copyright: Zdeněk Vojč (http://www.elara.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek

„NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč

 

 

 

Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže, která se koná pod křídly České astronomické soutěže, tentokrát zvolila jako vítězný snímek „NGC 1579 – Trifid severu a okolí“. Jeho autorem je astrofotograf Zdeněk Vojč.

Astronomové dobře znají mlhovinu „Trifid“, nacházející se v souhvězdí Střelce. Cíl této soutěžní fotografie se ovšem nachází na obloze úplně jinde, mnohem severněji v souhvězdí Persea. Ovšem podobnost obou je skutečně namístě. Proto tuto nazvali „Trifid severu“. Její katalogové označení je NGC 1579. To pochází z astronomického katalogu deep-sky objektů na obloze, tzv. katalogu NGC -New General Catalogue.  Ten vychází a doplňuje práci Williama, Caroliny a Johna Herschelových, známou jako General Catalogue of Nebulae and Clusters of Stars. Poslední kompilace katalogu NGC pochází z roku 1888 a byla provedena dánským astronomem, žijícím a pracujícím dlouhou dobu ve Skotsku, Johnem Louisem Emilem Dreyerem. Obsahuje 7840 objektů. Později byl doplněn o katalogy IC I a IC II, obsahující dalších 5386 objektů. Katalog prošel pak ještě dalšími revizemi, jako RNGC (Revised New Catalogue of Nonstellar Astronomical Objects), NGC 2000.0 (Complete New General Catalog and Index Catalog of Nebulae and Star Clusters), využívající souřadného systému J2000.0. Naposledy pak doznal přepracování v roce 2009 jako  Revised New General Catalogue and Index Catalogue (RNGC/IC).

Mlhovina NGC 1579 zabírá na obloze plochu 12´ x 8´ a její skutečný průměr se odhaduje na 3 až 4 světelné roky. Od nás je vzdálena asi 2100 světelných let.

S mlhovinou Trifid ji spojuje zejména kontrast červené a modré barvy a temných prachových vláken pozorovatelných jednak na pozadí mlhoviny, jednak v širokém okolí. Ostatně Trifid severu není samostatným komplexem, nýbrž je součástí gigantického molekulárního oblaku zvaného California Molecular Cloud.

Modrá barva mlhoviny vzniká odrazem světla hvězd, což dává vznik krásných modrých reflexních mlhovin.

Červené světlo zde, na rozdíl od mlhoviny Trifid, nevzniká jako důsledek emise mračen zářícího vodíku vybuzeného blízkými horkými hvězdami. V mlhovině NGC 1579 je světlo zanořené mladé a horké hvězdy velmi silně tlumeno, rozptylováno a postupně červená. Tak se samotný prach stává zářičem červeného záření H-alfa.

Popis se blíží pomalu ke konci a nám zbývá to nejdůležitější – poblahopřát astrofotografovi  Zdeňkovi Vojčovi ke krásné fotografii. Jsme rádi, že ji zaslal do soutěže a potěšil tak nejen sebe, ale jistě i ostatní milovníky vesmírných krás.

Budeme držet palce, aby Zdeněk Vojč nasnímal další podobně krásné snímky a aby měl stále jasnou oblohu.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 03.03.2022

Optika: TS150/7 + Riccardi 0,75x

Montáž: EQ8

Snímač: ZWO ASI 6200MM

Zpracování:

Pixinsight

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »