Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Duben  >  Erupce M4 v přímém přenosu 28. 3. 2022

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Erupce M4 v přímém přenosu 28. 3. 2022

Uznání a copyright: Martin Gembec (http://)

Popis: Dalekohledy na pozorování Slunce zůstaly na terase iQLANDIE po dopoledním programu, kdy jsme jej pozorovali se školní skupinou. Rozhodl jsem se občas zkusit, zda bude vhodné udělat nějaké snímky. V záznamu erupční aktivity GOES 16 bylo zrovna vidět už třetí zvýšení aktivity asi na úrovni C3, tak jsem cestou na WC zkusil zkontrolovat, jak to vypadá. V aktivní oblasti nebylo podle očekávání nic zvláštního, jen mě zaujala jedna malá jasná skvrnka a slabounké jasnější vlákenko, asi z oné slabší erupce. Po návratu do kanceláře jsem se zmínil kolegyni a ta se konečně zmínila, že se tedy také půjde podívat, když už to tam stojí. Jaký byl můj šok a naše překvapení, když jsme v okuláru spatřili dvě výrazná vlákna bílé barvy vedle sebe. Okamžitě jsem zkontrolovat záznam na GOES 16, kde v tu chvíli bylo vidět, že probíhá erupce nejméně kategorie M3. Bylo asi 13:23 SELČ. Pořídil jsem ve 13:24 snímek mobilem za okulárem a okamžitě se rozhodl změnit plány a nejít se konečně najíst a místo toho přinést počítač a CCD kamerku. Zaznamenával jsem poté situaci každých 5 minut - pro nedostatek místa na disku jen krátké záznamy 200 až 500 snímků ve dvou různých expozičních úrovních. V přiložené kompozici jsou snímky delší expoziční dobou, kde je aktivní oblast mírně přeexponovaná. Vzhledem k chvění obrazu ale není v přeexponovaných místech ve snímcích kratší expozicí o mnoho více vidět. Byl to mimořádný okamžik. O podobném záznamu erupce jsem snil od 1. 10. 2011, kdy se mi podobnou náhodou podařilo pozorovat erupci M1 také od jejího maxima až po následný pokles. Věřím, že to nebylo naposledy a doufá, že u nějaké extrémní to někdy vyjde i na pokus spatřit něco v bílém světle.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Liberec, iQLANDIA

Datum pořízení: 28.03.2022

Optika: Lunt 60TC Ha/B1200

Montáž: SW EQ-3-2

Snímač: QHY5III-224C

Zpracování: Sluneční dalekohled Lunt 60TC Ha/B1200, kamera QHY5III-224C, natáčena videa 200 až 500 snímků, výběr poloviny nejlepších v Autostakkert! 3 byl následně zostřen v Registaxu 6.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »