Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Duben  >  Carina a sopka

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Carina a sopka

Uznání a copyright: Lukáš Veselý (https://www.lukasvesely.com)

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek

„Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý

Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického příběhu. Autor snímku Lukáš Veselý původně zamýšlel pořídit portrét emisní mlhoviny Carina spolu se scenérií horských hřbetů ostrova La Palma, ozvláštněnou navíc jemnou oblačností. Ovšem po zpracování snímků se k plánovaným objektům na snímku objevila ještě drobná „třešnička na dortu“ – jeden z horkých jícnů vulkánu Cumbre Vieja.

Cumbre Vieja je obrovský stratovulkán zabírající téměř třetinu ostrova La Palma, tvořený desítkami kráterů. Jedná se nejaktivnější vulkán na Kanárských ostrovech a je původcem všech erupcí na ostrově za posledních 7000 let. Poslední erupce, jejíž dozvuky autor na snímku zachytil, nastala na konci roku 2021 a byla nejmohutnější erupcí na ostrově za posledních 500 let.

Mlhovina Carina, astronomové ji znají též pod poněkud neromantickým označením NGC 3372, se nachází asi 8500 světelných let od Země a její průměr dosahuje asi 300 světelných let. Jedná se o jednu z největších známých hvězdotvorných oblastí vesmíru. Nalezneme ji v souhvězdí Lodní kýl a v rámci naší Galaxie se nachází ve spirálním rameni označovaném Carina–Sagittarius. Je domovem mladých a velmi hmotných hvězd, včetně poněkud záhadné hvězdy Eta Carinae. Její hmotnost se odhaduje na více než 100 Sluncí. Zářivost této nestabilní hvězdy pět miliónkrát přesahuje svítivost Slunce. Díky jejímu stádiu vývoje a hmotnosti se očekává, že vybuchne jako supernova. V současné době je sice s aktuální jasností 4 magnitud viditelná pouhým okem, ovšem v roce 1837 zjasnila více než hvězda Rigel ze souhvězdí Orion s jasností 0,12 magnitudy. Eta Carinae je ve skutečnosti tvořena minimálně dvěma hvězdami na excentrické orbitě s oběžnou dobou asi 5 a půl roku.

Mlhovinu Carina objevil 25. ledna 1752 francouzský astronom Nicholas Louis de Lacaille během své dvouleté cesty na Mys dobré naděje. Lacaille se proslavil zejména díky zavedení 14 nových souhvězdí a sestavením katalogu Coelum Australe Stelliferum obsahujícím téměř 10 000 hvězd jižní oblohy a 42 mlhovin. Lacaille také vytvořil seznam zatmění Slunce na dobu 1800 let.

Na ostrově La Palma nalezneme ještě jeden astronomický unikát – v současné době největší teleskop na světě, Gran Telescopio Canarias (GTC). Ten se nachází na observatoři Roque de los Muchachos, poblíž vrcholku sopky stejného jména ve výšce 2400 metrů nad mořem. Dalekohled je vybaven adaptivní optikou a průměr zrcadla složeného z 36 segmentů je 10,4 metru. Každý segment má diagonální délku 1,9 metrů, tloušťku 8,5 centimetrů a váží 500 kilogramů. Do provozu byl teleskop uveden v roce 2007.

Říká se, že štěstí přeje připraveným. Tak se stalo i v případě astrofotografa Lukáše Veselého. My mu za celou porotu soutěže, ale i za Českou astronomickou společnost, která soutěž zaštiťuje, gratulujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: La Palma, Kanárské ostrovy

Datum pořízení: 31.3.2022

Optika: Canon EF 100 f2,0

Montáž: Sky watcher mini wifi

Snímač: Canon Rp astromod

Zpracování:

Hvězdy fotografovány na rovníkové montáži a spojeny z 9 identických snímků pro odstranění šumu. Totéž pro krajinu. Zarovnáno přesně na sebe a upraveno v Adobe PS.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »