Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Duben  >  Carina a sopka

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Carina a sopka

Uznání a copyright: Lukáš Veselý (https://www.lukasvesely.com)

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek

„Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý

Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického příběhu. Autor snímku Lukáš Veselý původně zamýšlel pořídit portrét emisní mlhoviny Carina spolu se scenérií horských hřbetů ostrova La Palma, ozvláštněnou navíc jemnou oblačností. Ovšem po zpracování snímků se k plánovaným objektům na snímku objevila ještě drobná „třešnička na dortu“ – jeden z horkých jícnů vulkánu Cumbre Vieja.

Cumbre Vieja je obrovský stratovulkán zabírající téměř třetinu ostrova La Palma, tvořený desítkami kráterů. Jedná se nejaktivnější vulkán na Kanárských ostrovech a je původcem všech erupcí na ostrově za posledních 7000 let. Poslední erupce, jejíž dozvuky autor na snímku zachytil, nastala na konci roku 2021 a byla nejmohutnější erupcí na ostrově za posledních 500 let.

Mlhovina Carina, astronomové ji znají též pod poněkud neromantickým označením NGC 3372, se nachází asi 8500 světelných let od Země a její průměr dosahuje asi 300 světelných let. Jedná se o jednu z největších známých hvězdotvorných oblastí vesmíru. Nalezneme ji v souhvězdí Lodní kýl a v rámci naší Galaxie se nachází ve spirálním rameni označovaném Carina–Sagittarius. Je domovem mladých a velmi hmotných hvězd, včetně poněkud záhadné hvězdy Eta Carinae. Její hmotnost se odhaduje na více než 100 Sluncí. Zářivost této nestabilní hvězdy pět miliónkrát přesahuje svítivost Slunce. Díky jejímu stádiu vývoje a hmotnosti se očekává, že vybuchne jako supernova. V současné době je sice s aktuální jasností 4 magnitud viditelná pouhým okem, ovšem v roce 1837 zjasnila více než hvězda Rigel ze souhvězdí Orion s jasností 0,12 magnitudy. Eta Carinae je ve skutečnosti tvořena minimálně dvěma hvězdami na excentrické orbitě s oběžnou dobou asi 5 a půl roku.

Mlhovinu Carina objevil 25. ledna 1752 francouzský astronom Nicholas Louis de Lacaille během své dvouleté cesty na Mys dobré naděje. Lacaille se proslavil zejména díky zavedení 14 nových souhvězdí a sestavením katalogu Coelum Australe Stelliferum obsahujícím téměř 10 000 hvězd jižní oblohy a 42 mlhovin. Lacaille také vytvořil seznam zatmění Slunce na dobu 1800 let.

Na ostrově La Palma nalezneme ještě jeden astronomický unikát – v současné době největší teleskop na světě, Gran Telescopio Canarias (GTC). Ten se nachází na observatoři Roque de los Muchachos, poblíž vrcholku sopky stejného jména ve výšce 2400 metrů nad mořem. Dalekohled je vybaven adaptivní optikou a průměr zrcadla složeného z 36 segmentů je 10,4 metru. Každý segment má diagonální délku 1,9 metrů, tloušťku 8,5 centimetrů a váží 500 kilogramů. Do provozu byl teleskop uveden v roce 2007.

Říká se, že štěstí přeje připraveným. Tak se stalo i v případě astrofotografa Lukáše Veselého. My mu za celou porotu soutěže, ale i za Českou astronomickou společnost, která soutěž zaštiťuje, gratulujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: La Palma, Kanárské ostrovy

Datum pořízení: 31.3.2022

Optika: Canon EF 100 f2,0

Montáž: Sky watcher mini wifi

Snímač: Canon Rp astromod

Zpracování:

Hvězdy fotografovány na rovníkové montáži a spojeny z 9 identických snímků pro odstranění šumu. Totéž pro krajinu. Zarovnáno přesně na sebe a upraveno v Adobe PS.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »