Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Říjen  >  NGC6883 SHO

Česká astrofotografie měsíce - Říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC6883 SHO

Uznání a copyright: Pavol Kollarik

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2022

získal snímek „NGC 6883“, jehož autorem je Pavol Kollarik

 

 

Končí léto a některá souhvězdí se pomalu z noční oblohy začínají ztrácet, abychom se s nimi setkali opět za půl roku. Máme zde tedy jednu z letošních posledních příležitostí podívat se do hlubin vesmíru směrem, kde se na obloze nachází souhvězdí Labutě.

Otevřená hvězdokupa NGC 6883 je jedním ze sice poměrně jasných, ale zároveň velmi nevýrazných objektů noční oblohy. Ve vizuálním oboru dosahuje 8. magnitudy, její zdánlivý průměr na obloze dosahuje přibližně 30 obloukových minut. Objevil ji anglický astronom John Herschel 19. srpna 1828 zrcadlovým dalekohledem o průměru 18,7 palce, tedy 47,5 cm. Tento dalekohled vyrobil jeho otec William Herschel, který jej používal při práci na katalogizaci objektů severní oblohy. John Herschel jej pak využíval i při svých pozorováních oblohy, a dokonce si jej vzal na výpravu za pozorováním oblohy jižní. John Herschel vlastně pokračoval v práci svého otce a na základě jeho a svých pozorování sestavil dva katalogy. A to „General Catalogue of 10,300 Multiple and Double Stars“ a „General Catalogue of Nebulae and Clusters“, z nichž druhý se stal podkladem pro New General Catalogue (NGC), který vytvořil koncem 19. století dánský astronom John Dreyer. Sám John Herschel objevil 525 mlhovin a hvězdokup a 3300 dvojhvězd. Mimo jiné také pojmenoval sedm měsíců planety Saturn a čtyři měsíce planety Uran.

Samotná hvězdokupa leží v souhvězdí Labutě, v části oblohy bohaté na hvězdy, navíc je poměrně rozptýlená. Jejích přibližně 30 členů se tedy výrazně neodlišuje od tohoto hvězdného pozadí a obsahuje pouze několik jasnějších hvězd 7. – 9. magnitudy. V centru kupy tvoří jasné hvězdy tvar písmene „Y“. Její stáří se odhaduje na 14 – 16 miliónů let. O hvězdokupě samotné není známo příliš údajů, není dokonce dostatečně publikována ani její vzdálenost.

Na snímku nalezneme kromě hvězdokupy i rozsáhlé závoje mlhoviny LBN 182. Celý tento konglomerát emisních, temných a reflexních mlhovin se nachází v odhadované vzdálenosti 7500 světelných let. Označení LBN představuje katalog jasných mlhovin na obloze s názvem „Lynds´Catalog of Bright Nebulae. Ten byl původně zkompilován v roce 1960 Beverly Lyndsem. Mlhovinami se ostatně Beverly Lynds zabýval dlouhodobě, známý je také jeho katalog LDN, tedy Lynds´Catalogue of Dark Nebulae. Zejména katalog LBN obsahuje objekty zaznamenané i v jiných katalozích. Tak například známá a očima viditelná mlhovina M 42, známá jako mlhovina v Orionu, nese i označení LBN 974. Samozřejmě ji nalezneme také v katalogu NGC pod číslem 1976.

I když nám léto skončilo, nekončí soutěž Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost a jejíž říjnové kolo vyhrála právě fotografie hvězdokupy NGC 6883 Pavola Kollarika ze Slovenska. K tomuto úspěchu mu za celou porotu soutěže a jistě i za ostatní milovníky astronomie blahopřejeme a těšíme se na další úlovky obrazů tajemných hlubin našeho vesmírného okolí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šenkvice

Datum pořízení: 23.07.2022

Optika: ASA N300, 3KORRW, F/4 @ 1200mm

Montáž: ddm85

Snímač: ASI2600, HA,OIII,SII,RGB

Zpracování:

PIXI

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »