Česká astrofotografie měsíce - Listopad 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LDN 1228

Uznání a copyright: Zdeněk Vojč (http://www.elara.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2022

získal snímek „LDN 1228“, jehož autorem je Zdeněk Vojč

 

 

Dance of the Demons, tak také někteří astronomové nazývají oblast oblohy zachycenou na vítězném snímku listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. A není divu, jeví se nám jako pohled skrze rozervané a silně zaprášené záclony do okna středověkého hradu, skrytého kdesi v tajemných lesích Transylvánských Karpat. Okno navíc osvícené pouze mihotavým světlem skomírající svíce. I přes jisté, strach či neklid evokující souvislosti je to označení jistě poetičtější než LBN 552 a LDN 1228. Pod těmito zkratkami je totiž můžeme nalézt v příslušných katalozích mlhovin.

Jedná se o difuzní temné mlhoviny obřího vesmírného molekulárního mračného komplexu. Objekty tohoto typu zkatalogizovala v roce 1960 americká astronomka Beverly Turner Lynds. Zkratka LBN představuje Lynds' Catalogue of Bright Nebulae, tedy katalog jasných mlhovin, LDN pak katalog mlhovin temných. Její astronomická kariéra je spojena například s National Radio Astronomy Observatory Green Bank, Kitt Peak National Observatory nebo například Center for Astrophysics and Space Astronomy v Boulderu. Stejně působivé je i její členství ve významných organizacích, jako například American Association for the Advancement of Science, International Astronomical Union, American Astronomical Society a v dalších.

Celou oblast nalezneme v souhvězdí Cephea, pouhých 12 stupňů od Polárky. Jedná se tedy o oblast cirkumpolární, u nás nikdy nezapadající pod obzor. Co nás na první pohled zaujme, jsou mohutné prachové vrstvy v pozadí oživené teplými barvami reflexních oblastí. Celý snímek je pak oživen několika jasnými modrými hvězdami. Samotné mlhoviny nalezneme poměrně snadno. LDN 1228 se nachází prakticky uprostřed snímku. V levé třetině snímku pak nalezneme komplex mlhovin LBN 552. Ta je ostatně nejslabším členem katalogu LBN a je tedy velkou výzvou pro astrofotografy. Jasná oranžová struktura uprostřed představuje reflexní mlhovinu GN 21.00.4, nebo pod jiným katalogem RNO 129. V jejím centru se nachází slabý stelární objekt, protohvězda či velmi mladá hvězda „pohybující“ se v Hertzsprung–Russellově diagramu vývojově směrem k „hlavní posloupnosti“.

Podobně bohatý na exotické objekty je i temný mrak LDN 1228. V hustých oblastech molekulárního mračna se nachází shluk mladých hvězd, včetně hvězdy emitující masivní výtrysk. Na obrázku jsou také vidět četné "Herbig-Haro objekty". Ty vznikají, když se plyn emitovaný hvězdou setká s oblaky prachu. Často jsou zarovnány podél její rotační osy. Objekty Herbig-Haro mají velmi krátkou životnost, v nejlepším případě několik tisíc let.

Na závěr nám dovolte jak za porotu soutěže, tak za jejího patrona Českou astronomickou společnost poblahopřát astrofotografovi Zdeňku Vojčovi k úžasnému pohledu do divokých oblastí vesmíru plných nejen temných či jasných mlhovin, ale i exotických objektů vytvářejících neopakovatelné kouzlo vesmíru.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 07.09.2022 po setmění

Optika: TS150 f/7, Riccardi x75, F/5.25 @ 787mm

Montáž: EQ8

Snímač: ASI6200MM, Astrodon LRGB

Zpracování:

Pixinsight

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »