Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Leden  >  Sluneční kotouč a přelet Airbusu A350-941

Česká astrofotografie měsíce - Leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sluneční kotouč a přelet Airbusu A350-941

Uznání a copyright: Marek Tušl (http://)

Popis: První letadlo jsem viděl sice na obrazovce, ale snímání jsem vypnul dvě sekundy před jeho průletem. Když jsem se pak podíval na oblohu, zahlédl jsem ještě dvě další příležitosti. Pokusil jsem se tedy odhadnout místo průletu a zamířit dalekohled. Jak vidíte, nakonec se to povedlo. Pravděpodobně se jednalo o lety VS302/VIR302 (London - Delhi) Boeing 737-9 Dreamliner v 12:54 a SQ51/SIA51 (Manchester - Singapore) Airbus A350-941 ve 13:13. Na Slunci pak vidíme velké množství skvrn, přičemž ta největší nese označení AR3190. Dále pak AR3190, AR3191, AR3192, AR3195 a AR3186Data pro konečnou mozaiku celého slunečního kotouče zabrala necelých 800GB. Jednalo se o záznam pořízení cíleně, ale při testování montáže hlavního dalekohledu HPHK.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hradec Králové, Česká Republika

Datum pořízení: 16.01.2023

Optika: ZEISS achromat 200/3500, herschlův hranol, filrt Baader Solar continuum

Montáž: Ekvatoriální ZEISS

Snímač: ZWO ASI 294MC

Zpracování: Pro snímání byl použit herschlův hranol s filtrem Baader Continuum. Jedná se o mozaiku z celkem 12500 pořízených snímků od 12:30 do 13:30. Vybraných částí je 16 po 500 snímcích. Každá část byla složena v programu Autostakkert 3. Jednotlivé části pak v PTGui. Snímky s letadlem a turbulencí byly zarovnány zvlášť na hotovou mozaiku kotouče. To bylo možné udělat zcela přesně právě díky velkému množství skvrn. V Affinity Photo jsem pak měl celou mozaiku se zarovnanýmy snímky z letadla v samostatných vrstvách. Ve vrstvě letadla jsem nechal odstranit veškeré zelené a našedlé pixely. Zbývajcí skvrny a granulaci z těchto samostatných snímků jsem odmazal ručně gumou. Letadlo a turbulence jsou tedy přesně tam, kde mají být. Následně bylo vše sloučeno a odebrán pouze zelený kanál. Závěrem proběhlo doladění jasu, kontrastu a ořez.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »