Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Březen  >  M51 - Whirlpool Galaxy deep field

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M51 - Whirlpool Galaxy deep field

Uznání a copyright: Libor Richter (http://astrophotography-l-r.webnode.cz/)

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2023 získal snímek

„M51 - Whirlpool Galaxy deep field“,

jehož autorem je Libor Richter

 

 

Dnešní snímek ze soutěže Česká astrofotografie měsíce, která je pořádána pod záštitou České astronomické společnosti, nás zavede do části oblohy, kde nám výhled do hlubokého vesmíru neruší na hvězdy bohaté oblasti roviny naší vlastní Galaxie. Budeme hledět do souhvězdí Honicích psů, na krásnou spirální galaxii M51, kterou nám tentokrát přinesl astrofotograf Libor Richter.

Označení M51 pochází z Messierova katalogu galaxií, mlhovin a hvězdokup, ovšem astronomové ji říkají Vírová. Objevil ji 13. října 1773 právě Charles Messier dalekohledem o průměru 7,6 cm během svého tradičního hledání a pozorování komet. Na obloze se rozprostírá na ploše 11´ x 7,8´ a vizuální jasnost má 8,1 mag. Jedná se o vůbec první galaxii s rozpoznanou spirální strukturou. Zasloužil se o to díky svému pozorování na jaře roku 1845 irsko-anglický šlechtic a astronom sir William Parsons, třetí hrabě z Rosse. Použil tehdy největší dalekohled světa vlastní výroby o průměru zrcadla 180 cm. Tento dalekohled byl v podstatě až do konce 19. století ve své velikosti nepřekonán. Díky tomu byla kdysi označována i jako Rosseova galaxie. Dalekohled měl ohniskovou vzdálenost 16 metrů a díky svým rozměrům se mu dostalo označení „Leviathan“.

Galaxie nese ještě jedno označení – NGC 5194. To podle New general catalogue, který zachycuje mnohem větší počet objektů než starší katalog Messierův. Vírová galaxie se nachází ve vzdálenosti 31 miliónů světelných let od nás. Na konci jednoho z jejích spirálních ramen vidíme slabší a menší galaxii NGC 5195. Ta je sice postupně svou větší společnicí pohlcována, pravděpodobně však právě ona je původcem krásné spirální struktury Vírové galaxie. Alespoň některá fakta tomu nasvědčují.

Galaxie je nejjasnějším členem kupy galaxií zvané dle ní „M 51“. Do této skupiny patří také galaxie M63 (Slunečnice), NGC 5023 a NGC 5229. Existuje též možnost, že tato malá skupinka galaxií je ve skutečnosti výběžkem protáhlé skupiny galaxií, kam patří i kupa okolo M101 a M102.

Skutečnost, že je galaxie tak jasná, připisují astronomové výskytu jasných a mladých otevřených hvězdokup v jejích spirálních ramenech. Jejich výskyt je patrně způsoben dynamickými vlnami procházejícími galaxií, jejichž původem je právě interakce s menší galaxií NGC 5195.

Obě galaxie jsou propojeny i na snímku viditelnou společnou plynnou obálkou. Vzájemná interakce také způsobila vysokou aktivitu jádra hlavní galaxie, díky čemuž byla zařazena do kategorie aktivních Seyfertových galaxií.

Tyto galaxie nejsou však to jediné, co můžeme na vítězném snímku obdivovat. Díky tomu, že nám pohled do hlubin vesmíru nezakrývá prakticky žádný prach a plyn z té naší, domovské Galaxie, můžeme kromě krasavice M51 na snímku napočítat i desítky vzdálených hvězdných ostrovů (galaxií), z nichž některé leží stovky milionů světelných let daleko.

Na závěr autorovi za všechny gratulujeme k ocenění i fotografii a přejeme mnoho dalších podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tuchořice

Datum pořízení: 15.03.2023 Foceno od začátku břez

Optika: Astrograf 250/1000, GPU

Montáž: NEQ-6

Snímač: ASI 071, CLS Astronomic

Zpracování:

Kalibrace ,registrace a složení proběhlo v PixInsight,finální doladění snímku proběhlo v grafickém editoru.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »