Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Březen  >  M51 - Whirlpool Galaxy deep field

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M51 - Whirlpool Galaxy deep field

Uznání a copyright: Libor Richter (http://astrophotography-l-r.webnode.cz/)

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2023 získal snímek

„M51 - Whirlpool Galaxy deep field“,

jehož autorem je Libor Richter

 

 

Dnešní snímek ze soutěže Česká astrofotografie měsíce, která je pořádána pod záštitou České astronomické společnosti, nás zavede do části oblohy, kde nám výhled do hlubokého vesmíru neruší na hvězdy bohaté oblasti roviny naší vlastní Galaxie. Budeme hledět do souhvězdí Honicích psů, na krásnou spirální galaxii M51, kterou nám tentokrát přinesl astrofotograf Libor Richter.

Označení M51 pochází z Messierova katalogu galaxií, mlhovin a hvězdokup, ovšem astronomové ji říkají Vírová. Objevil ji 13. října 1773 právě Charles Messier dalekohledem o průměru 7,6 cm během svého tradičního hledání a pozorování komet. Na obloze se rozprostírá na ploše 11´ x 7,8´ a vizuální jasnost má 8,1 mag. Jedná se o vůbec první galaxii s rozpoznanou spirální strukturou. Zasloužil se o to díky svému pozorování na jaře roku 1845 irsko-anglický šlechtic a astronom sir William Parsons, třetí hrabě z Rosse. Použil tehdy největší dalekohled světa vlastní výroby o průměru zrcadla 180 cm. Tento dalekohled byl v podstatě až do konce 19. století ve své velikosti nepřekonán. Díky tomu byla kdysi označována i jako Rosseova galaxie. Dalekohled měl ohniskovou vzdálenost 16 metrů a díky svým rozměrům se mu dostalo označení „Leviathan“.

Galaxie nese ještě jedno označení – NGC 5194. To podle New general catalogue, který zachycuje mnohem větší počet objektů než starší katalog Messierův. Vírová galaxie se nachází ve vzdálenosti 31 miliónů světelných let od nás. Na konci jednoho z jejích spirálních ramen vidíme slabší a menší galaxii NGC 5195. Ta je sice postupně svou větší společnicí pohlcována, pravděpodobně však právě ona je původcem krásné spirální struktury Vírové galaxie. Alespoň některá fakta tomu nasvědčují.

Galaxie je nejjasnějším členem kupy galaxií zvané dle ní „M 51“. Do této skupiny patří také galaxie M63 (Slunečnice), NGC 5023 a NGC 5229. Existuje též možnost, že tato malá skupinka galaxií je ve skutečnosti výběžkem protáhlé skupiny galaxií, kam patří i kupa okolo M101 a M102.

Skutečnost, že je galaxie tak jasná, připisují astronomové výskytu jasných a mladých otevřených hvězdokup v jejích spirálních ramenech. Jejich výskyt je patrně způsoben dynamickými vlnami procházejícími galaxií, jejichž původem je právě interakce s menší galaxií NGC 5195.

Obě galaxie jsou propojeny i na snímku viditelnou společnou plynnou obálkou. Vzájemná interakce také způsobila vysokou aktivitu jádra hlavní galaxie, díky čemuž byla zařazena do kategorie aktivních Seyfertových galaxií.

Tyto galaxie nejsou však to jediné, co můžeme na vítězném snímku obdivovat. Díky tomu, že nám pohled do hlubin vesmíru nezakrývá prakticky žádný prach a plyn z té naší, domovské Galaxie, můžeme kromě krasavice M51 na snímku napočítat i desítky vzdálených hvězdných ostrovů (galaxií), z nichž některé leží stovky milionů světelných let daleko.

Na závěr autorovi za všechny gratulujeme k ocenění i fotografii a přejeme mnoho dalších podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tuchořice

Datum pořízení: 15.03.2023 Foceno od začátku břez

Optika: Astrograf 250/1000, GPU

Montáž: NEQ-6

Snímač: ASI 071, CLS Astronomic

Zpracování:

Kalibrace ,registrace a složení proběhlo v PixInsight,finální doladění snímku proběhlo v grafickém editoru.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »