Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Červenec  >  Ou4 - Obří oliheň

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ou4 - Obří oliheň

Uznání a copyright: David Zimák (https://www.astrobin.com/users/Daveone/)

Titul Česká astrofotografie měsíce za júl 2023

získala snímka „Ou4 – Obří oliheň “, ktorej autorom je David Zimák

 

Júl je typické dovolenkové obdobie, mnohí sa vydávajú do južných krajín nabažiť sa slnečných lúčov, oddychovať na pláži, či objavovať podmorský svet úžasných farebných rýb, koralov, no aj vzácnejších kalmárov (olihní, krakatíc).

Niektoré z nich dosahujú mnoho metrov a mýtické príbehy, spájajúce ich svet s tým nad hlavou na oblohe, možno aj poznáte. S obrovským kalmárom či krakenom mal problém bájny etiópsky kráľ Cefeus, ktorý v snahe zachrániť pred ním svoju krajinu, bol ochotný obetovať aj svoju dcéru Andromedu. Ako to však už v bájkach býva, všetko dobre dopadlo, udatný Perzeus krakena zabil a princeznu zachránil.

Ak si teda ľahnete po slnečnom dni na pláž a zadívate sa na hviezdnu oblohu, nájdete tam aj ďalšie súhvezdia, ktoré s týmto príbehom súvisia. Okrídleného Pegasa, kráľovnu Kasiopeju a aj netvora krakena v podobe súhvezdia Veľryby.

Do súhvezdia Cefeus, kde je aj  hmlovina s označením Ou4, namieril svoj ďalekohľad David Zimák a musel zviesť trošku iný boj. Boj so svetelným znečistením, no aj boj s nedostatkom fotónov. Nevzdal sa, a počas takmer 17 hodín expozícií získal obrázok úžasnej modrastej hmloviny na pozadí ešte rozsiahlejšej červenej emisnej hmloviny Sh 2-129. Výsledkom je farebne veľmi zaujímavý pohľad do vzdialených oblastí oblohy na okraji Mliečnej cesty, kde aj keď sa na prvý pohľad zdá, že tam nie je nič zaujímavé, tá farebná krása by možno mohla súperiť s tou vo vode.

Veľkú hmlovinu Sh 2-129 objavil Stewart Sharpless koncom 50-tych rokov na platniach zo 122 cm Schmidtovej komory na Mt. Palomare (Palomar Observatory Sky Survey) a zaradil ju do svojho katalógu oblastí HII (emisných hmlovín), ktorá neskôr dostala aj priliehavé meno „Lietajúci netopier“.

Hmlovinu fotografoval v roku 2011 aj amatérsky astrofotograf Nicolas Outters, a na svoje prekvapenie našiel v „netopierovi“ aj ďalšiu modrastú hmlovinu, ktorú pre jej charakteristický tvar nazval „Le Calamar“ a keďže to bola ním objavená už štvrtá hmlovina, je označovaná ako „Ou4“.

Charakteristická modrozelená farba je dôsledkom emisie dvakrát ionizovaného kyslíka (OIII) a jej tvar súvisí s aktivitou veľmi horúcej trojhviezdy HR8119 (5,6 mag, v strede obrázku). Ionizáciu spôsobuje intenzívne ultrafialové žiarenie centrálnej hviezdy, ktorej povrchová teplota presahuje 25 000 K. Ako oranžový klenot je nad centrálnou hviezdou aj červený nadobor, premenná hviezda V419 Cephei, spektrálneho typu M2 s povrchovou teplotou okolo 3 200 K. Zvláštny bipolárny vzhľad hmloviny presnejšie nepoznáme, no súvisí s viacnásobnosťou centrálnej hviezdy.

Určenie vzdialenosti hmloviny bolo veľmi náročné, no dnes je takmer súlad na vzdialenosti okolo 2 300 svetlených rokov a tak je „kalmar v netopierovi“. Skutočný rozmer Ou4 je teda vyše impozantných 50 svetelných rokov a na oblohe zaberá plochu takmer troch mesačných splnov, zorné pole na obrázku má asi 1,5 x 2,2°.

Záverom ďakujeme Davidovi Zimákovi za krásny obrázok, na ktorý si snáď spomenieme pri letných potulkách nočnou oblohou, že tam niekde v kráľovskom Cefeovi je ukrytá aj táto krása, ktorú nám sprostredkoval zaslaním svojej fotografie do súťaže Česká astrofotografie měsíce, ktorá je pod patronátom České astronomické společnosti. Autorovi prajeme ešte veľa jasných nocí a podobných úchvatných pohľadov do neba.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Uherské Hradiště

Datum pořízení: 11.07.2023

Optika: Lacerta Fotonewton 200/800 Edition 2021 + NEXUS koma korektor x0.75

Montáž: SW EQ6-R

Snímač: ZWO ASI2600mm Pro

Zpracování:

Snímáno přes APT
Postporocessing : Pixinsight

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »