Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Prosinec  >  Zdánlivý pohyb Slunce na obloze

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zdánlivý pohyb Slunce na obloze

Uznání a copyright: Vladimír Hulka / Martin Hulka (http://)

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2023

obdržel snímek „Zdánlivý pohyb Slunce na obloze“,

jehož autory jsou Vladimír a Martin Hůlkovi

 

Keltské svátky Alban Arthuan, Alban Eilir, Alban Hefin a Alban Elved, oslavy Svatojánské noci, slovanské dožínky, Zardanův sloup na Vyšehradě i megalitické stavby či kamenné řady od Skotska po Kounice a snad i dále, perské oslavy Nourúzu, křesťanské vánoce, velikonoce (ano, i ty sem patří), astronomické slunovraty a rovnodennosti a též vítězný snímek prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Vladimíra a Martina Hůlkových. Všechny spojuje oběh Země kolem Slunce, nu a samozřejmě i zemská rotace. Zejména pro naše předky byl pohled na oblohu, oběh Slunce a Měsíce, případně planet a hvězd velmi důležitý. Pokud se nyní zarazíte nad oběhem Slunce kolem Země, vězte, že to opravdu v dějinách lidstva není moc dlouho, co víme, že je to naopak. Pár stovek let. A někteří lidé tomu nevěří dodnes.

 

Tyto takzvané solární, lunární, nebo i lunisolární cykly byly důležité nejen pro prastaré rituály, ale - dokonce možná zejména - pro zemědělství. No a samozřejmě i pro věštění osudu.

První událostí roku je jarní rovnodennost. Přesný okamžik je dán průchodem středu slunečního kotouče, který překročí nebeský rovník. V této době Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Tedy téměř přesně, což platí i o z názvu vyplývající rovné délky noci i dne. Od jarní rovnodennosti do letního slunovratu začne délka dne převyšovat délku noci a Slunce bude vycházet i zapadat stále více k severu. Jarní rovnodennost nejčastěji nastává 20. či 21. března, výjimečně 19. či 22. Na severním pólu začíná polární den, na jižním pólu začíná polární noc.

 

I okamžik letního slunovratu se mění. Nejčastěji nastává 21. či 20. června, výjimečně i 22. či 19. června. V tento okamžik je u nás nejdelší den a nejkratší noc, opět tedy téměř přesně. Okamžiky slunovratů bylo i v historii bez přesných přístrojů možno určit přesněji než rovnodennosti. Slunce totiž dosáhne jednak své maximální či minimální severní pozice, ale dosahuje i svých maximálních hranic bodů východu a západu. Od doby letního slunovratu začne opět Slunce zapadat blíže k jihu. A to se určuje poměrně dobře. A Slunce po obloze putuje opět k rovníku.

 

Až Slunce přejde znovu rovník, tentokrát směrem k jihu, v době podzimní rovnodennosti, nastane opět okamžik, kdy přesně zapadá na západě a vychází na východě. Noc se už od letního slunovratu prodlužuje, od podzimní rovnodennosti už přidává na své délce na úkor dne. Podzimní rovnodennost nastává obvykle 22. či 23. září, výjimečně 21. či 24. září. Na severním pólu pro změnu začíná polární noc a na jižním pólu začíná polární den.

 

Posledním obratem je zimní slunovrat. Ten nastává 21. či 22. prosince, výjimečně i 20. či 23. prosince. Den se začíná prodlužovat na úkor noci, západ a východ Slunce se začíná opět posouvat směrem k severu.

 

A tak se to opakuje rok co rok. O významu slunovratů a rovnodenností, v tomto případě zejména významu spíše duchovního, svědčí například i orientace významných budov, kostelů i urbanistických os Prahy budované Karlem IV.

Děkujeme Vladimíru a Martinu Hůlkovi za poutavé připomenutí astronomických událostí, které nás dnes často již pouze míjejí a přecházíme je nanejvýše zaznamenáním letmé informace v televizi, rádiu či na internetu. A přeci byly tak důležité.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Rovensko, okres Senica, Slovensko

Datum pořízení: 2023

Optika: iPhone 11 Pro, iPhone 13 Pro, iPhone 15 pro max

Montáž: žádná

Zpracování:

Snímky zpracovány v programu Affinity photo 2

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »