Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2024  >  Leden  >  NGC2359 Thorova helma

Česká astrofotografie měsíce - Leden 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC2359 Thorova helma

Uznání a copyright: Roman Hujer (http://hujer.net)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek

„NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer

 

Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem hromu, blesku, války, plodnosti země, deště, počasí a také ochraňuje prosté lidi, rovněž tak rolníky. Nalezneme jej i v anglickém pojmenování dne čtvrtek – Thursday. Jeho nápojem je údajně pivo.

Ovšem, alespoň zprostředkovaně, jej nalezneme i na obloze. A to v podobě Thorovy helmy či přilby, ozdobené vlajícími přívěsky. Nachází se v souhvězdí Velkého psa a nese též méně nápadité, ovšem přesnější katalogové označení NGC 2359. Zkratka NGC představuje jméno New General Catalogue, který je patrně nejznámějším katalogem objektů hlubokého vesmíru. Obsahuje jich 7 840 a zahrnuje všechny hlavní typy objektů hlubokého vesmíru, tedy galaxie, hvězdokupy či mlhoviny. Jeho autorem je John Louis Emil Dreyer, jenž byl od roku 1882 ředitelem na observatoři v severoirském Armaghu. Katalog NGC a jeho pozdější dva doplňky (IC) obsahují celkem 13 226 objektů. Aby těch jmen a označení nebylo málo, nalezneme ji také v Sharplessově katalogu jako Sh2-298 a též v Gumově katalogu jako Gum 4. Ovšem, snad již jen pro zajímavost, nalezneme ji i pod označeními RCW 5 a LBN 1041. Objevil ji Friedrich Wilhelm Herschel 31. ledna 1785 dalekohledem s průměrem zrcadla 18,7 palce.

Tato emisní mlhovina o průměru 30 světelných let se nachází ve vzdálenosti asi 15 000 světelných let od nás. Jedná se v podstatě o obří mezihvězdnou bublinu, v jejímž středu se nalézá tzv. Wolf-Rayetova hvězda s označením HD 56925. Wolf-Rayetovy hvězdy jsou velmi hmotné, s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (méně než milion let). Jejich hmotnost se pohybuje v rozsahu 25–60 hmotností Slunce. Povrchová teplota dosahuje 25 000 až 100 000 K, s maximem vyzařování v ultrafialové oblasti. O centrální hvězdě předpokládáme, že se nyní nachází ve vývojové fázi horkého obra krátce před výbuchem jako supernova. Ostatně již nyní je bublina tvořena materiálem vyvrženým z této centrální hvězdy.

Mlhovina se v různých svých částech rozpíná různou rychlostí mezi 10 a 30 km/s. Z těchto údajů usuzujeme, že její stáří je 78 000 až 235 000 let. Obsahuje ionizovaný plyn o hmotnosti několika stovek hmotností našeho Slunce. Několik dalších tisícovek hmotností Slunce v mlhovině představuje plyn neutrální. Jde převážně o hmotu, kterou odnáší hvězdný vítr z atmosféry centrální hvězdy. Část této hmoty je ovšem obohacena i o přímé produkty termonukleární fúze a pravděpodobně tedy pochází přímo z nitra hvězdy. Hmota je do mlhoviny doplňována rychlostí 1 hmotnosti Slunce za 100 000 let, a to rychlostí 1 600 km/s.

Červené a zelené části snímku jsou způsobeny světlem ionizovaných částic vodíku a kyslíku. Interakce materiálu z hvězdy s okolní mezihvězdnou hmotou vytváří její různé tvary, zhuštění a ramena.

První lednové kolo 19. ročníku soutěže Česká astrofotografie měsíce má tedy svou vítěznou fotografii. Thorova helma, jejímž autorem je astrofotograf Roman Hujer, nás zavedla do barevného chaotického světa vzdáleného vesmíru plného překvapení a tajemství. Za celou porotu a jistě i Českou astronomickou společnost, která je garantem soutěže, můžeme autorovi poděkovat za zaslání snímku, pogratulovat a popřát i do budoucna hodně jasných nocí a hodně podobně povedených fotografií.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Skuhrov

Datum pořízení: 09.01.2024

Optika: Celestron EdgeHD 9.25" F/7 (HD Reducer x0.7)

Montáž: Sky-Watcher EQ6 with OnStep modification

Snímač: ZWO ASI2600MM Pro

Zpracování:

Zpracováno v PixInsight:

* 20×30″ Optolong Red 2"
* 20×30″ Optolong Green 2"
* 20×30″ Optolong Blue 2"
* 40×180″ Optolong H-Alpha 7nm 2"
* 40×180″ Optolong OIII 6.5nm 2"

Cekem: 4h 30m

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »