Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2024  >  Duben  >  V zajetí barev

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

V zajetí barev

Uznání a copyright: Pavel Váňa (https://www.flickr.com/photos/153081618@N02/)

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek

„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa

 

Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou pozvolna obsypávány květy, krajina zalitá sluncem se stává samozřejmostí lákající k toulkám přírodou. Kam oko dohlédne, narazí na pestrou směsici barev, od žlutých řepkových lánů, bílých třešňových sadů, fialových šeříků přes zelenající se stráně až po modré nebe.

 

Při pohledu na vítězný snímek, který hraje taktéž všemi barvami, se nelze ubránit podobným pocitům. Nejde však jen o umělecký dojem a kompozici pořízené fotografie. Podrobnější pohled na scenérii poodhalí zajímavé přírodní úkazy.

 

Nádherné barvy na pozadí noční oblohy pořízené poblíž observatoře Roque del Los Muchachos na ostrově La Palma (jednoho z Kanárských ostrovů) nejsou umělým výtvorem, ale projevem samotné atmosféry, která v důsledku mnoha navzájem se kombinujících fyzikálních a chemických procesů září. Pro tento komplexní jev má věda už své označení “airglow” a přes to, že se o tomto jevu začíná více mluvit až v posledních letech, zjevně v důsledku pokroku pozorovací techniky, byl poprvé popsán už v roce 1868 význačným fyzikem švédského původu  Andersem Ångströmem. Ano, po tomto  vědci, jednomu ze zakladatelů spektroskopie, je pojmenována jednotka vlnové délky, která je hojně používána v astronomii, přestože nepatří mezi jednotky SI.

 

Přes svůj výstižný název (volně by se dal přeložit jako záření vzduchu) se jedná o sadu různých procesů ve vrchních částech atmosféry, které se můžou kombinovat a vedou k emisi fotonů, tedy záření atmosféry. Jen namátkou jmenujme fotoionizaci, fluorescenci, fotodisociaci, chemiluminiscenci nebo rekombinaci. Právě posledně zmíněný proces je zodpovědný za nádhernou zelenou barvu na snímku. Vzniká ve výšce zhruba 90 až 150 km nad zemským povrchem v důsledku rekombinace atomů kyslíku z excitovaného stavu a přitom se vyzáří foton o vlnové délce 557.7 nm odpovídající zelené barvě. Ta však není jedinou barvou, která je patrná na snímku. Červeno-oranžová barva pochází taktéž od atomu kyslíku, tentokráte však z mnohem vyšších a zároveň řidších vrstev atmosféry od 150 do 300 km.

 

Všimli jste si, že zelený hábit svítící noční oblohy není jednolitý, ale vlnitý? Vlnka za vlnkou jsou otiskem dynamiky atmosféry, která se chová úplně stejně jako voda, do které hodíte kámen. Náhlé změny (tou může být například bouře) se šíří do prostoru ve formě hustotních vln, a jsou tak důkazem fungující gravitace naší planety, podobně jako jablko padající na hlavu Isaaca Newtona.

 

I samotné místo, kde byla fotografie pořízena, je výjimečné. Tedy přesněji řečeno, výjimečné jsou oba dalekohledy umístěné na této observatoři, které tvoří kulisu scenérie. Nejedná se o běžné dalekohledy sledující hvězdnou oblohu, ale velmi speciální přístroje pro detekci Čerenkovova záření, které vzniká interakcí spršky vysoko-energetických gama fotonů s naší atmosférou. Atmosféra Země je tak pro činnost těchto dalekohledů nezbytná, na rozdíl od běžných teleskopů, kterým zemská vzdušná hmota spíše překáží. Navíc tyto dalekohledy dokážou zaměřit současně jakékoliv místo na pozorovatelné části oblohy za méně než neuvěřitelných 22 sekund, čímž se stávají unikátním a zároveň nenahraditelným pomocníkem při studiu extrémních procesů v astrofyzice a hledání příčin vzniku takovýchto fotonů.

 

Autorovi tak patří poděkování za krásný snímek, ve kterém se mu podařilo zachytit tolik zajímavých věcí k potěšení oka i zamyšlení a právem se stal snímkem vítězným.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Observatorio del Roque de los Muchachos, La Palma

Datum pořízení: 05.04.2024

Optika: Sigma Art 24 mm, f/1.4@2.8

Montáž: Stativ

Snímač: Canon EOS 6D mod.

Zpracování:

Jde o výřez z celooblohové mozaiky, která byla vytvořena z 35 single snímků s expozičním časem 15 sekund při ISO 6400. Snímky byly spojeny v programu PTGui a další úpravy pak byly provedeny v Adobe Photoshop.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »