Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2024  >  Květen  >  C/2021 S3 PanSTARRS

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

C/2021 S3 PanSTARRS

Uznání a copyright: Miloš Gnida

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek

„C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida

 

Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak, což je ostatně hlavním motivem snímku, zde nalezneme kometu C/2021 S3 PanSTARRS. Najdeme ale i několik typů mlhovin a samozřejmě i hvězdy, díky nimž je vlastně vidíme.

Kometu jistě nepřehlédneme. Její plynná koma (nazývaná někdy též hlava) i ohon září jemně nazelenalým světlem plynů, ze kterých je kometa složena. Kometa C/2021 S3 PanSTARRS byla objevena 24. září 2021, kdy její jasnost byla pouhých 20,1 magnitudy. Jak již její jméno napovídá, objevil ji systém dalekohledů Panoramic Survey Telescope and Rapid Response Systém (PANSTARRS), umístěný na observatoři Haleakala na ostrově Maui na Havajských ostrovech, které patří USA. Jedná se o soustavu dvou teleskopů, každý s průměrem zrcadla 1,8 metru. Svůj provoz, ještě v sestavě s jednodušší kamerou než v současnosti a pouze s jedním teleskopem, tento systém zahájil v roce 2006. V roce 2010 byla instalována nová kamera a o čtyři roky později se připojil i druhý teleskop. Celý komplex byl pořízen zejména na sledování a objevování blízkozemních a tedy potenciálně nám nebezpečných planetek. Ovšem množství objevených komet je již také úctyhodné číslo.

Kometa C/2021 S3 PanSTARRS byla v době pořízení snímku 259,24 miliónů kilometrů od Slunce a 231,60 miliónů kilometrů od Země. Nacházela se na pozadí vodíkových mračen v souhvězdí Labutě. 

Ovšem nejen kometa je na snímku zobrazena. Na pozadí vodíkových načervenalých oblaků, které zde září díky ultrafialové emisi mladých, horkých a hmotných hvězd rozsáhlé asociace Cygnus OB2, svítí i namodralé prachové reflexní mlhoviny NGC 6914. Ty pro změnu rozsvěcuje modrá složka světla hvězd této hvězdné asociace, která se na prachových mračnech značně rozptyluje. Označení množného čísla je zde namístě, neboť se skládá z několika částí, které astronomové označují NGC 6914, NGC 6914a a NGC 6914b. Nebo také VdB 131 and VdB 132. To zase dle jiného katalogu. Samotné hvězdy této asociace jsou staré pouhých několik miliónů let a spolu s okolními mlhovinami leží od nás ve vzdálenosti asi 6000 světelných let.

V levém spodním rohu snímku nalezneme tzv. Motýlí mlhovinu, nebo též IC 1318, LBN 245 či CED 176c. Jedná se vlastně o velké množství emisních mlhovin, zářících díky ionizovanému vodíku především v červené oblasti H alfa. Jednou z nejvýraznějších je právě IC 1318. Jedná se o oblak plynu a prachu o velikosti přibližně 100 světelných let. Tato mlhovina se nachází poněkud blíže, asi 5500 světelných let od Slunce a její svit je buzen jasnou hvězdou v jejím nitru.

Úspěšné fotografování hvězdné oblohy s sebou přináší mnohá úskalí. Je k tomu potřeba nejen vybavení, znalosti, zkušenosti a trpělivost, ale také jasná obloha, místo příliš neznečištěné světelným smogem a také velká dávka štěstí. Toto vše se spojilo 1. května 2024 pod fotografickou taktovkou Miloše Gnidy, když svůj dalekohled a kameru zamířil směrem k impozantnímu souhvězdí Labutě. Za porotu soutěže, jejího garanta Českou astronomickou společnost a jistě i za milovníky zajímavých fotografií autorovi gratulujeme a přejeme mnoho dalších podobných fotografických úlovků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Bánovce nad Bebravou

Datum pořízení: 01.05.2024

Optika: Sky-Watcher Evostar 72ED, Sky-Watcher 0.85x , F/4.8 @ 350mm

Montáž: NEQ6 Pro

Snímač: ZWO ASI 1600 mm pro , Baader SHO 6,5nm LRGB ZWO

Zpracování:

n.i.n.a ,Pixinsight , PS

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »