Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2024  >  Srpen  >  Reflexní mlhoviny VdB131 a VdB132 v moři temných a emisních mlhovin v Labuti

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Reflexní mlhoviny VdB131 a VdB132 v moři temných a emisních mlhovin v Labuti

Uznání a copyright: Jan Beránek (http://)

Popis: Tento bohatý komplex mlhovin se nachází poblíž hvězdy Sadr v souhvězdí Labutě.

Dva modravé útvary vlevo jsou reflexní mlhoviny VdB131 a VdB132. (Poznámka: VdB je zkratka pro Van den Berghův katalog, pojmenovaný podle kanadského astronoma, který v roce 1966 sestavil seznam 159 takových reflexních mlhovin.)

Jsou vlastně nedílnou součástí tmavých, černých struktur, které jsou nápadné v onom levém dolním kvadrantu snímku - jedná se o tzv. temné mlhoviny.

Jak reflexní, tak temné mlhoviny jsou ve skutečnosti tvořeny rozsáhlými mezihvězdnými oblaky prachu a molekulární hmoty. Jako takové jsou neprůhledné a rozptylují a blokují světlo hvězd, které se z našeho pohledu nacházejí za nimi. Vytvářejí tak dojem temné prázdnoty bez hvězd na světlejším, hvězdném pozadí.

Pokud se však v blízkosti takového oblaku nebo uvnitř něj nachází jasná horká hvězda, mezihvězdný prach rozptyluje její modrobílé světlo, takže vytváří reflexní mlhovinu.

Na celém snímku jsou také vidět sytě červeně zářící mlhoviny. Ty jsou tvořeny plynným vodíkem, který v důsledku ionizace horkými hvězdami v blízkosti září právě v této spektrální délce/barvě.

V rovině naší Mléčné dráhy se nacházejí rozsáhlá vodíková mračna a toto je přiblížený záběr jednoho malého výseku.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tišnovsko

Datum pořízení: 27.07.2024

Optika: 10" Newton f/4

Montáž: EQ6R

Snímač: ASI 2600MM, ASI 2600 MC

Zpracování: Foceno kamerami ASI 2600MC a 2600MM Pro na 10\" Newtonu f/4, montáž EQ6R s naváděním, řízeno ASIAir Plus.
Je to zatím můj nejrozsáhlejší projekt, který jsem fotil v průběhu čtyř nocí mezi 30. 7. do 7. 8.
Složeno ze 130 záběrů po 120s na barevnou RGB kameru, 55 záběrů po 180s v kanálu L a 76 x 180s na čáře H-alfa (celkem 11 hodin dat).
Kalibrace a zpracování Siril, dokončení Photoshop.
Větší rozlišení na Astrofotkách tady:
https://astrofotky.cz/gallery.php?show=JanB1968/1723104976.jpg

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »