Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2024  >  Srpen  >  Reflexní mlhoviny VdB131 a VdB132 v moři temných a emisních mlhovin v Labuti

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Reflexní mlhoviny VdB131 a VdB132 v moři temných a emisních mlhovin v Labuti

Uznání a copyright: Jan Beránek (http://)

Popis: Tento bohatý komplex mlhovin se nachází poblíž hvězdy Sadr v souhvězdí Labutě.

Dva modravé útvary vlevo jsou reflexní mlhoviny VdB131 a VdB132. (Poznámka: VdB je zkratka pro Van den Berghův katalog, pojmenovaný podle kanadského astronoma, který v roce 1966 sestavil seznam 159 takových reflexních mlhovin.)

Jsou vlastně nedílnou součástí tmavých, černých struktur, které jsou nápadné v onom levém dolním kvadrantu snímku - jedná se o tzv. temné mlhoviny.

Jak reflexní, tak temné mlhoviny jsou ve skutečnosti tvořeny rozsáhlými mezihvězdnými oblaky prachu a molekulární hmoty. Jako takové jsou neprůhledné a rozptylují a blokují světlo hvězd, které se z našeho pohledu nacházejí za nimi. Vytvářejí tak dojem temné prázdnoty bez hvězd na světlejším, hvězdném pozadí.

Pokud se však v blízkosti takového oblaku nebo uvnitř něj nachází jasná horká hvězda, mezihvězdný prach rozptyluje její modrobílé světlo, takže vytváří reflexní mlhovinu.

Na celém snímku jsou také vidět sytě červeně zářící mlhoviny. Ty jsou tvořeny plynným vodíkem, který v důsledku ionizace horkými hvězdami v blízkosti září právě v této spektrální délce/barvě.

V rovině naší Mléčné dráhy se nacházejí rozsáhlá vodíková mračna a toto je přiblížený záběr jednoho malého výseku.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tišnovsko

Datum pořízení: 27.07.2024

Optika: 10" Newton f/4

Montáž: EQ6R

Snímač: ASI 2600MM, ASI 2600 MC

Zpracování: Foceno kamerami ASI 2600MC a 2600MM Pro na 10\" Newtonu f/4, montáž EQ6R s naváděním, řízeno ASIAir Plus.
Je to zatím můj nejrozsáhlejší projekt, který jsem fotil v průběhu čtyř nocí mezi 30. 7. do 7. 8.
Složeno ze 130 záběrů po 120s na barevnou RGB kameru, 55 záběrů po 180s v kanálu L a 76 x 180s na čáře H-alfa (celkem 11 hodin dat).
Kalibrace a zpracování Siril, dokončení Photoshop.
Větší rozlišení na Astrofotkách tady:
https://astrofotky.cz/gallery.php?show=JanB1968/1723104976.jpg

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »