Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2024  >  Září  >  Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Česká astrofotografie měsíce - Září 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Uznání a copyright: Robert Barsa (http://www.astrofotografia.sk)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek

„Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.

 

 

18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v Košicích, odehrála fascinující nebeská podívaná – částečné zatmění Měsíce. Tento úkaz nabídl jedinečnou možnost sledovat vesmírné dění v kulisách historické architektury. Nebylo to jen astronomické setkání, ale také příležitost prožit neobvyklý okamžik, který spojoval krásu přírody s majestátností lidské tvořivosti.

Částečné zatmění Měsíce nastává, když Země vstoupí mezi Měsíc a Slunce, přičemž Slunce, Země a Měsíc nejsou přesně v jedné linii. To znamená, že pouze část měsíčního povrchu vstoupí do zemského stínu, zatímco zbytek zůstane osvětlen Sluncem. Během tohoto úkazu můžeme pozorovat, jak stín Země postupně zakrývá část Měsíce, což vytváří fascinující pohled na nebeské těleso, které se částečně "ztrácí" v temnotě.

Na rozdíl od úplného zatmění Měsíce, které bývá známé svou hlubokou červenou barvou (někdy nazývanou "krvavý Měsíc"), při částečném zatmění je změna méně dramatická, avšak stále velkolepá. Tmavá část měsíčního povrchu se postupně zvětšuje, zatímco zbytek Měsíce zůstává jasný a zářící. Tato kombinace světla a stínu vytváří zvláštní atmosféru, která přitahuje zraky nejen amatérských astronomů, ale i těch, kteří si rádi užívají krásy noční oblohy.

Toto zatmění autor snímku Robert Barsa pozoroval nad největším kostelem na Slovensku, jenž je nejen duchovním centrem města, ale také architektonickým pokladem, který každoročně přitahuje tisíce turistů. Dóm svaté Alžběty, zasazený do srdce historického centra, je nepřehlédnutelnou dominantou města. Jeho věže ční vysoko nad okolními budovami a tvoří impozantní siluetu, která se stává ještě úchvatnější při pozorování nebeských jevů, jako bylo právě částečné zatmění Měsíce. Sledovat tento astronomický úkaz nad gotickými věžemi Dómu bylo jistě neopakovatelným zážitkem. A nebylo to možná jen o pohledu na Měsíc samotný, ale i o propojení s historií a atmosférou starobylého města.

I dnes, v době moderní vědy, nás zatmění přitahují svou vzácností a vizuální krásou. Dáváme si na chvíli pauzu od každodenního shonu, abychom se znovu spojili s vesmírem a připomněli si, že i když jsme součástí technologicky vyspělého světa, stále podléháme prastarým zákonům přírody. Když sledujeme, jak stín Země pomalu přechází přes tvář Měsíce, přináší to mnohým zvláštní pocit pokory a respektu vůči silám vesmíru.

Autor snímku nám opět připomněl, že i v našem spěchajícím světě, kde se mnohdy i astronomové překotně ženou za impozantními objevy a detailními pozorováními neznámých objektů oblohy, stojí za to se na chvíli zastavit a nechat téměř notoricky známé astronomické objekty vykreslit spolu s výtvory lidské tvořivosti neodolatelné pohledy na svět kolem nás.

Nejen za porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, ale jistě i za všechny milovníky oblohy i architektury bychom rádi tímto autorovi poděkovali a popřáli mu k vítězství v zářijovém kole soutěže. A samozřejmě přejeme mnoho podobně úžasných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Košice, Slovensko

Datum pořízení: 18.09.2024

Optika: Samyang 135mm, f/2

Montáž: statív

Snímač: Sony A7IIIa

Zpracování:

Adobe Camera Raw - podkladová panoráma, Photoshop - kombinácia snímok Mesiaca cez vrstvy s podkladovou panorámou, zarovnanie s panorámou automaticky (spoločná časť popredia)

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »