Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2025  >  Březen  >  Ticho polární noci

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ticho polární noci

Uznání a copyright: Adam Knězek (http://)

Popis: Dne 19. 3. 2025 se v pozdějších večerních hodinách objevila geomagnetická bouře třídy G1, která nádherně rozzářila celou oblohu do několika barev.

V důsledku tohoto jevu jsem se rozhodl zaznamenat impozantní scenérii s ostrovem uprostřed zamrznutého jezera Vettasjärvi, který je navíc obklopen sněhem.

Na fotce lze pozorovat hned několik barev polární záře, která vzniká interakcí částic slunečního větru se zemskou atmosférou. Slunce, jako takové, je velmi nestabilní a občas tak vyzáří proud nabitých částic, kterému právě říkáme sluneční vítr.

Pokud tyto částice směřují na Zemi, jsou přítahovány k magnetickým pólům, kde vstupují do atmosféry. Zde dochází k jejich srážkám s molekulami plynů v naší atmosféře. Když se tyto molekuly (hlavně kyslík a dusík) \"nabudí\" energií právě z těchto částic, krátce ji absorbují a poté vyzáří ve formě světla. Barva pak závisí například na tom, s jakým plynem se částice setká - zelená = kyslík, červená = dusík.

Výška, ve které ke srážkám dochází, také ovlivňuje výslednou barvu. Zelená záře, která je nejčastější, vzniká ve výškách kolem 100 až 300 km, zatímco červená, způsobená excitací kyslíku, se objevuje běžně od 250 km a výše. Dusík, který se podílí na tvorbě modré a fialové barvy, reaguje spíše v nižších vrstvách atmosféry.

Intenzita polární záře závisí na síle slunečního větru (geomagnetické bouře) – čím větší aktivita, tím více energie proudí do atmosféry a tím jasnější i barevnější záře může být. Někdy je viditelná pouze jako slabé zelené vlnění, jindy jako dynamické struktury, které se rychle mění a připomínají pohyblivé závoje či pulzující pruhy světla.

Celé toto světelné divadlo je fascinující ukázkou interakce Slunce a Země. Každá polární záře je jedinečná a přináší neopakovatelné scenérie, které stojí za to zachytit.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Švédsko, Vettasjärvi

Datum pořízení: 19.03.2025

Optika: Samyang 14mm f2.8

Snímač: Canon EOS 6D mark II

Zpracování: Lightroom, Photoshop

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »