Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Říjen  >  Pohled do živého srdce galaxie M31

Česká astrofotografie měsíce - Říjen 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled do živého srdce galaxie M31

Uznání a copyright: Kamil Hornoch, Peter Kušnirák, Pavel Cagaš

Kdesi daleko ve vesmíru, astronomicky však téměř "za humny", ve vzdálenosti necelých tří miliónů světelných let leží očima slabě viditelný mlhavý obláček obří galaxie M 31. Známe ji též prostě jako galaxii v Andromedě, nebo již archaicky mlhovinu v Andromedě. To ještě z dob, kdy se nevědělo, že tato a jiné "mlhoviny" nejsou mlhovinami, ale hvězdnými ostrovy s miliardami hvězd spolu s plynnými i prachovými mračny.

Dnes se ještě tato galaxie ztrácí v jiskření stovek hvězd na nebeské báni, avšak za necelé 4 miliardy let se nám pohled na nebe úplně změní. Galaxie v Andromedě se k nám přibližuje rychlostí 200 km/s a tak se naši vzdálení potomci místo na nám známou oblohu budou dívat na rozervané cáry mezihvězdného plynu, nově vznikající masivní hvězdy a vybuchující supernovy vzájemně se prostupujících galaktických obrů.

To si však bude lidstvo muset ještě nějakou dobu počkat, ale my se nyní můžeme díky autorskému kolektivu Kamila Hornocha, Petera Kušniráka a Pavla Cagaše podívat na malou ukázku. Tito autoři zaslali do soutěže Česká astrofotografie měsíce snímek "Pohled do živého srdce galaxie M 31", s možným podtitulem "9 nov v M 31". Na prvním snímku kompozice vidíme neupravený pohled do jádra tohoto obřího hvězdného ostrova s temnými i emisními mlhovinami, hvězdami a hvězdokupami, pořízený profesionálním šedesáti pěti centimetrovým zrcadlovým dalekohledem ondřejovské observatoře Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Sice zde nenajdeme žádnou supernovu z popisovaného katastrofického scénáře budoucnosti, zato na druhém, numericky upraveném snímku nalezneme celkem 9 nov, vybuchnuvších od března do srpna tohoto roku.

Tento unikátní obrázek nám však ukazuje ještě jednu zajímavou věc. Vědecké snímky nebývají vždy na pohled krásné, barevné a oku lahodící. Naopak, často jsou pouze černobílé, navíc snímány přes různé filtry a tedy ukazující oblohu v poněkud "nepravých" barvách. Jindy zachycují pouze malý a zdánlivě nezajímavý výřez jinak velmi atraktivní oblasti nebe. Většinou jsou však nabity informacemi, již snímací technikou předpřipravenými ke zpracování.

Tak je to i s tímto snímkem. Ten byl složen z celkem 81 individuálních obrázků pořízených během 3 nocí za účelem fotometrického zpracování. Právě proto byl použit červený filtr, vymezující přesně definovanou část zachyceného světla, které nakonec dopadne na čip kamery. Tím je zajištěna srovnatelnost takto získaných jasností nov nejen s vlastními předchozími i následnými měřeními, ale je tak možno jejich jas srovnávat s daty pořízenými kdekoliv na světě. Tak přináší tento obrázek další střípek do rozsáhlé mozaiky našeho vědění o vesmíru a hlavně o stále ještě trochu tajemném světě vybuchujících hvězd. O světě studovaném již před více než dvěma tisíci lety Hiparchem, později Keplerem a Tychonem Brahe a později i mnoha dalšími. V poslední době se k nim připojují i mladí čeští astronomové. A nejen to. Se svými unikátními úlovky se i prostřednictvím České astrofotografie měsíce podělí i s ostatními zájemci o dění na obloze. A za to jim patří naše poděkování.

Zpracování

Celkem bylo pořízeno 81 dílčích 90-s snímků přes fotometrický R-filtr a výsledný snímek vznikl jako medián z dílčích snímků. Tím byly odstraněny tzv. "kosmiky". Dále byl "narovnán" gradient jasu pozadí galaxie M 31 pomocí mediánového filtru s velikostí boxu 15x15 pixelů.

Výsledná kompozice sestává z nijak neupraveného originálního snímku zobrazeného v logaritmické škále jasu (horní snímek) a ze snímku, na kterém byl "narovnán" gradient jasu pozadí galaxie. Je označeno 9 nov, které vybuchly v centrální části galaxie M 31 a byly v dosahu použitého přístroje (nova se nachází vždy na průsečíku dvou vzájemně kolmých čar).

Snímky v jednotlivých nocích byly pořízeny za účelem fotometrie (měření jasnosti) nov, proto byl při snímání použit filtr.

Jasnost zachycených nov se pohybovala v rozsahu 18.4 až 20.1 mag v R oboru. Novy vybuchly v období od března do srpna tohoto roku a všechny jsou zachyceny ve fázi poklesu jasnosti, přičemž 3 z nich prodělaly jedno či více sekundárních zjasnění.

V tomto ohledu se jedná o naprosto unikátní snímek, kdy je zachyceno 9 nov v jedné galaxii na jediném snímku. Kromě nov jsou dobře patrné rovněž jednotlivé hvězdy, skupinky hvězd či kulové hvězdokupy patřící do M 31. Na objekty z galaxie M 31 se promítají hvězdy z naší Galaxie (některé jasné hvězdy na snímku). Tmavé oblasti jsou tvořeny prachovými mračny nacházejícími se ve spirálních ramenech M 31.

Zpracování proběhlo v programech Aphot (konstrukce masterdarkframu a masterflatfieldu, odečtení masterdarkframu a korekce masterflatfieldem) a v programu SIMS (registrace dílčích snímků, medián z dílčích snímků a odečtení mediánového filtru). V grafickém editoru byly novy označeny dvojicemi vzájemně kolmých čar. Snímek nebyl nijak následně upravován. Sever je nahoře, západ vpravo. Měřítko je 1.05"/pixel. Pořízení výjimečně ostrého snímku bylo umožněno kvalitním seeingem a snímáním v době blízko kulminace M 31 nad obzorem.

Syrové snímky byly pořízeny K. Hornochem (první dvě noci) a P. Kušnirákem (třetí noc). Zpracování snímků provedl K. Hornoch, výslednou kompozici originálního snímku a snímku s odečteným gradientem jasu pozadí provedl P. Cagaš v programu Photoshop.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: observatoř Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. v Ondřejově

Datum pořízení: 3./4., 6./7. a 18./19. srpna 2008

Optika: Optická soustava sestává z primárního zrcadla o průměru 65cm se světelností F/3.6 a komakorektoru Paracorr, který prodlužuje ohniskovou vzdálenost zrcadla na efektivních 267.7cm. V primárním ohnisku je umístěna CCD kamera G2CCD-3200 osazená čipem Kodak KAF-3200ME class 1.

Zpracování:

Zpracování proběhlo v programech Aphot (konstrukce masterdarkframu a masterflatfieldu, odečtení masterdarkframu a korekce masterflatfieldem) a v programu SIMS (registrace dílčích snímků, medián z dílčích snímků a odečtení mediánového filtru). V grafickém editoru byly novy označeny dvojicemi vzájemně kolmých čar.Snímek nebyl nijak následně upravován. Sever je nahoře, západ vpravo. Měřítko je 1.05"/pixel. Pořízení výjimečně ostrého snímku bylo umožněno kvalitním seeingem a snímáním v době blízko kulminace M31 nad obzorem.

Postup:

81 dílčích 90-s snímků přes fotometrický R-filtr a výsledný snímek vznikl jako medián z dílčích snímků. Tím byly odstraněny tzv. "kosmiky". Dále byl "narovnán" gradient jasu pozadí galaxie M31 pomocí mediánového filtru s velikostí boxu 15x15 pixelů.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »