Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2025  >  Srpen  >  Bolid nad školou

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Bolid nad školou

Uznání a copyright: Lukáš Pecka (http://)

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka

Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a Mléčná dráha, nebo možná právě ony, nás zaujmou. Nu a tu a tam spatříme i jasnou či méně jasnou hvězdičku putující oblohou. Ano, samozřejmě není to hvězdička, ale většinou družice, nebo letadlo. To ovšem poznáme, neboť bliká, většinou zaregistrujeme i barvy zelenou, červenou a bílou. Nu a tu a tam, v některých dnech více než v jiných, proletí nad našimi hlavami takzvaná „padající hvězda“. Ani zde se však nejedná o hvězdu, nýbrž o takzvaný meteor, tedy pevnou částečku, která se po letu vesmírem setkala s naší Zemí, respektive s její atmosférou, ve které se většinou „vypaří“. Odborně tento proces nazýváme „ablace“.
Meteory na obloze souvisí s postupným rozpadem komet, které při zahřívání průletem okolo Slunce uvolňují plyn i pevné částečky své hmoty. Tento prach a „kamení“, který ve vesmíru nazýváme meteoroidy, se sice během let udržuje poblíž původní dráhy komety, ovšem díky působení nejrůznějších vlivů se postupně vzdalují stále více a více. Tedy opravdu zjednodušeně popsáno. S tím souvisí i četnost meteorů na obloze během času. Pokud se totiž naše Země potkává s „dráhou“ komety, a tedy i s různě hustými oblastmi meteoroidů, vidíme větší či menší množství meteorů, jak tyto jevy v atmosféře nazýváme. Ty vylétají z takzvaného radiantu. Meteory vylétající z této oblasti nazýváme meteory rojovými, přičemž každý takový roj náleží nějaké kometě.
V obdobích, kdy se očekává větší výskyt meteorů daného meteorického roje, vyrážejí astronomové do tmavých oblastí, nebo pozorněji sledují své celooblohové kamery, aby jim žádný meteor neunikl. Třešničkou takového, někdy i celonočního pozorování může být průlet velmi jasného meteoru. Takový nazýváme „bolid“. Tímto označením myslíme obecně meteory jasnější než planeta Venuše v největším lesku. Výjimečně spatříme bolid jasný třeba jako Měsíc. Ale jak se říká „tak jednou za život“. Ovšem, jak se můžeme od astronomů dozvědět z „veselých příběhů z natáčení“, často objektiv fotoaparátu míří v tu chvíli na druhou stranu oblohy, astronom právě hledá redukci v kufru auta či dělá cokoliv jiného, než právě sleduje oblohu.
To se ovšem nestalo vítězovi srpnového kola fotografické soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ Lukáši Peckovi. Ten se vypravil zachytit nějakou brzkou Perseidu, tedy meteor roje Perseid, pocházející z komety Swift-Tuttle. Měl velké štěstí, že jeho fotoaparát mířil do místa, kudy atmosféra vykreslila krásný a velmi jasný jev meteoru. Co meteoru, bolidu. Jeho jasnost se sice určuje obtížně, ale podle odhadu se blížila spíše jasnosti Měsíce než Venuše. Tedy opravdu jasný. Těleso, které jej způsobilo, muselo mít rozměry minimálně několika desítek centimetrů a hmotnost desítek až stovek kilogramů. Pro srovnání, ty co vidíme dobře našima očima, tedy ty jasnější 3 magnitudy způsobují tělíska 1-2 mm s hmotností do 0,1 g. Velké rozptyly velikostí i jasností jsou způsobeny jednak samozřejmě nejistotou odhadu jasnosti z jednoho snímku, jednak i různou strukturou a hustotou materiálu meteoroidu.
Za porotu soutěže i za Českou astronomickou společnost, jako garanta soutěže, gratulujeme autorovi k úžasnému snímku a jistě i k úžasnému zážitku. A přejeme více podobných fotografických úlovků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Sruby

Datum pořízení: 24.07.2025

Optika: Olympus 12mm f2,0

Montáž: Stativ

Snímač: Olympus OMD EM5 mark III

Zpracování:

Složené 2 snímky ve Photoshopu a následně upraveno v Lightroomu Classic + oříznuto.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »