Česká astrofotografie měsíce - Leden 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC7023

Uznání a copyright: Miloš Hroch

Svět hvězd, a to nyní nemyslíme hvězdy filmové, nám kromě nebeských těles řekněme standardních, přináší i přehlídku těch nejpodivnějších objektů, jaké si vůbec můžeme představit. Patří mezi ně i poměrně vzácní a velmi mladí hvězdní podobři spektrální třídy Ae či Be. Jejich vzácnost je způsobena zejména tím, že se v této fázi vývoje nacházejí jen po astronomicky velmi krátkou dobu. Jedná se o období jejich gravitačního smršťování a přípravy na vstup do středních a nejdelších let pobytu na tzv. "hlavní posloupnosti". Po svém objeviteli, astronomu Howardu Herbigovi z Havajského Astronomického institutu, byly pojmenovány objekty Herbigovými. Tyto hvězdy, které bývají několikrát těžší než naše Slunce a nacházejí se zejména v hvězdných OB asociacích, bývají navíc často obklopeny nepravidelnými difúzními mlhovinami jako pozůstatky jejich hvězdného rodiště.

A právě takovou hvězdu, samozřejmě spolu s mlhovinou, která ji obklopuje, vyfotografoval pomocí objektivu s ohniskovou délkou 50 cm a digitální zrcadlovkou Miloš Hroch a zvítězil tak v lednovém kole roku 2009 soutěže Česká astrofotografie měsíce. V astronomických katalozích bychom tuto hvězdu nalezli pod různými označeními - například BD+67 1283, HD 200775, SAO 19158 či V380 Cep. Zejména poslední uvedené jméno dává tušit, že se jedná o hvězdu proměnnou, tedy měnící svou jasnost. Její hmotnost je odhadována na 3 až 15 hmotností Slunce a stáří na 5000 roků. S téměř čtyřletou periodou ji obíhá další rodící se hvězda s hmotností 0,5 hmotnosti Slunce. S povrchovou teplotou 17 000 stupňů a jasností na obloze 7,4 hvězdné velikosti představuje jeden z nejzářivějších Herbigových objektů, které známe.

Zajímavá je i okolní mlhovina, pojmenovaná oficiálně chladným NGC 7023, lidově však poetičtěji Kosatec či Iris. Ta září převážně namodralým světlem rozptýleným na prachových částicích. Nalezneme zde však i barvu červenou, která vzniká fotoluminiscencí, tedy přeměnou neviditelného ultrafialového záření mladičké hvězdy na našemu oku viditelné světlo červené. Z pozorování v infračerveném spektrálním oboru také víme, že se v ní nacházejí i mračna velmi složitých molekulárních struktur jako jsou například polycyklické aromatické uhlovodíky. Samotný název možná mnoho neprozradí, dokud si neuvědomíme, že tyto a podobné molekuly obsahuje například cigaretový kouř nebo kouř z lesního požáru, ale i voňavý dým nad grilovaným masem. Ovšem na vzdálenost 1300 světelných let, které nás od mlhoviny i hvězdy samotné dělí, tuto vůni asi opravdu neucítíme.

Co však docela jistě pocítíme při pohledu na chladnou krásu modravě zářícího potrhaného a temnými mračny ušpiněného závoje mladičké hvězdy bude radost nad krásným snímkem mladičké hvězdy a jejího dětského pokojíku. K tomu můžeme připojit ještě blahopřání a poděkování autorovi spolu s přáním dalších podobně působivých pohledů za hranice všednosti.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Kašperské Hory

Datum pořízení: 27-28.8.2008 (22:40-03:00 SELČ)

Optika: Pentax SDHF 75/500 mm, pointace SW 75/500 mm + TVGuider, montáž CG5-ADV, Canon EOS 350D (nemodifikovaný)

Zpracování:

kalibrace DF, FF, bias (Subraw),Úprava barevného vyvážení, složení krátké a dlouhé expozice přes vrstvy, úprava křivek(PS).

Postup:

21x640 sec + 4x120 sec,ISO 1600

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »