Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2025  >  Prosinec  >  M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Uznání a copyright: Kamil Hornoch, Martin Myslivec (https://hvbo.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů 
Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula

Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již delší dobu na špatném místě oblohy, neboť pozice, které spočítal jeho kolega, francouzský astronom a kartograf Josepúh-Nicolas Delise nebyly správné. To ovšem Messier zatím netuší, a upoutá jej slabý mlhavý obláček v souhvězdí Býka. Nemění však s časem svou polohu mezi hvězdami. Kometa to tedy není. Protože mlhavých objektů na obloze, které se „nehýbou“ během pozorování přibývá, rozhodne se Charles Messier, že si pořídí jejich katalog, aby se při hledání komet příště opět nespletl. Mlhovina v Býku dostane číslo 1 a první verze publikovaná v roce 1769 obsahuje již 45 objektů. My však nebudeme tentokrát pátrat po další historii postupně se rozšiřujícího seznamu a zastavíme se u mlhoviny s číslem 27.
Tuto mlhovinu pozoroval Messier 12. července 1764. Jednalo se pro něho o nový typ objektu, jaký ještě nepozoroval a popsal jej jako „oválnou mlhovinu bez hvězd“. Možná, než samotný objev je však zajímavější její jméno. Ne tedy to katalogové M27, ale označení Dumbbell. My totiž toto pojmenování, které mu dal anglický astronom John Herschel, známe jako „Činka“. Herschel ji ovšem označil jménem Dumb-bell, které v jeho době pojmenovávalo typ projektilu, nebo střely, se dvěma ztluštělými konci. Tedy „dvouhlavou střelu“. Postupem času se tento, dnes již archaický význam proměnil a ustálil v označení cvičební činky. Původní význam upadl v zapomnění. A tak ji známe i my, přičemž její vzhled v menším dalekohledu opravdu činku poměrně dobře připomíná.
Mlhovinu M27 řadíme mezi takzvané mlhoviny „planetární“. Ty ovšem s planetami nemají nic společného. Tedy vyjma tvaru v malých dalekohledech. Toto označení jim dal astronom William Herschel a poprvé se objevuje v jeho publikacích z 80. let 18. století. Ve skutečnosti se jedná o emisní mlhovinu obklopující hvězdu, které pomalu ale jistě dochází její jaderné palivo. Objekt vzniká z vnějších vrstev hvězdné atmosféry, kterou stárnoucí hvězda odvrhuje do okolního vesmíru. Jak již víme, tvar mlhoviny není kulový, jak bychom asi očekávali, nýbrž je ovlivněn přítomností hvězdného společníka centrální hvězdy a dalšími faktory.
Na obloze ji nalezneme v souhvězdí Lištičky a zaujímá oblast 8´x 6´. Mlhavé halo ji pak opticky zvětšuje až na 15´. Vizuální jasnost je 7,4 mag, fotografické 7,6. Jeví se tedy jako nejjasnější z těchto objektů. Na obloze nalezneme sice ještě jasnějšího představitele, mlhovinu Helix, ta má ovšem díky své větší úhlové velikosti menší plošnou jasnost. Centrální hvězdou je největší ze známých bílých trpaslíků s poloměrem asi 0,055 poloměru Slunce. Jeho hmotnost se odhaduje na 0,56 hmotnosti Slunce. 
Vítězný snímek prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost je úžasnou kompozicí detailního pohledu do centrálních částí mlhoviny, která byla pořízena na velkém teleskopu s průměrem zobrazovacího zrcadla 1,54 metru a vnějších, velmi slabých oblastí pořízených amatérským dalekohledem, jehož průměr zrcadla je sice více než 5x menší, umožňuje však velmi dlouhé snímání v odlišných částech světelného spektra. Kromě zajímavého a netradičního pohledu na svět umírající hvězdy snímek ukazuje také krásný příklad spolupráce profesionální a amatérské astronomie. Oběma autorům za snímek a zaslání do soutěže děkujeme a doufáme, že to nebyl jejich poslední počin, o který se s námi podělí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: La Silla, Běleč nad Orlicí

Datum pořízení: 10.10.2025

Optika: 1.54m Dánský dalekohled ESO, Newton 300/1200 Běleč n. O.

Zpracování:

Kamilu Hornochovi se poštěstilo chvilky volného času na 1.54m Dánském dalekohledu na observatoři ESO La Silla a tak nasnímal 10x60sec. expozic přes každý z BVR fotometrických filtrů. No a já dostal příležitost ta data zpracovat. Celkem je to tedy půlhodinka snímání. Struktury v mlhovině nejsou takřka doostřované, pouze lehká dekonvoluce, barevná kalibrace a vyretušování defektů (tmavé prouhy za jasnými hvězdami). Ať se líbí.
A ještě jsem doplnil snímek o moje úzkopásmová data (14h H-alfa a 9.5h OIII) nasnímané 30cm Newtonem. To zobrazuje slabé vnější obálky, které se za 10min v BVR nemají šanci naexponovat.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »