Česká astrofotografie měsíce - Březen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LDN 1448

Uznání a copyright: Zdenek Vojc (http://www.elara.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 
obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“

Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. 
Objekt označovaný jako LDN 1448, známý také jako Barnard 203, patří mezi významné temné mlhoviny v naší Galaxii. Nachází se v souhvězdí Persea a je součástí rozsáhlého molekulárního oblaku „Perseus“, jednoho z důležitých hvězdotvorných regionů v relativní blízkosti Sluneční soustavy. Od ní je vzdálen přibližně 800 světelných let.
LDN 1448 je klasická temná mlhovina – hustý oblak mezihvězdného plynu a prachu, který absorbuje a rozptyluje světlo hvězd za ním. V optickém oboru se proto jeví jako tmavá oblast bez hvězd. Označení „LDN“ pochází z katalogu Lynds Dark Nebulae, který sestavila americká astronomka Beverly T. Lynds v 60. letech 20. století.
Tato mlhovina je však zcela jiná při pozorování v infračerveném a rádiovém oboru. Tam se odhaluje její skutečná podstata – chladný, o teplotě asi 10–20 K, hustý molekulární oblak složený převážně z molekulárního vodíku H₂, prachu a stopových molekul, jako je oxid uhelnatý CO. Struktura oblaku je filamentární a obsahuje hustá jádra, kde dochází ke gravitačnímu kolapsu.
Mlhovina je známá především jako velmi aktivní oblast vzniku hvězd. Uvnitř se nachází několik mladých hvězdných objektů – protohvězd, které jsou v raných fázích vývoje. 
Jedním z nejvýraznějších jevů v této oblasti jsou tzv. Herbig-Haro objekty – zářící oblasti vznikající při srážce výtrysků z mladých hvězd s okolním plynem. V případě LDN 1448 jde o jeden z nejlépe studovaných systémů tohoto typu, často označovaný jako L1448 outflow. Tyto výtrysky mohou dosahovat rychlostí stovek kilometrů za sekundu a významně ovlivňují strukturu okolního oblaku.
Označení Barnard 203 téhož objektu pochází z historického katalogu Barnard Catalogue, který sestavil americký astronom Edward Emerson Barnard. Ten jako první systematicky zaznamenal temné mlhoviny na fotografických deskách a správně je interpretoval jako oblaky prachu, nikoli prázdná místa na obloze. Pomocí fotografických desek, zejména na Yerkes Observatory, si všiml, že některé „prázdné“ oblasti oblohy nejsou skutečně prázdné, ale obsahují tmavé oblaky blokující světlo hvězd za nimi. Výsledkem jeho práce je Barnard Catalogue, publikovaný roku 1919. Obsahuje 349 objektů, mezi nimi i Barnard 203.
Později byl tento objekt znovu katalogizován v rámci modernějšího Lyndsova katalogu jako LDN 1448. Kombinace těchto katalogů ukazuje vývoj poznání – od prvních fotografických objevů až po detailní fyzikální studium mezihvězdného prostředí.
LDN 1448 je dnes důležitým, téměř laboratorním prostředím pro studium raných fází vzniku hvězd. Díky své relativní blízkosti je dobře pozorovatelná moderními teleskopy, jako jsou radioteleskopy sledující molekulární čáry nebo infračervené observatoře.
Výzkum této oblasti přispívá k pochopení procesů, jako je kolaps molekulárních jader, vznik akrečních disků a formování planetárních systémů. Zároveň u    ukazuje, že i zdánlivě „temná“ místa na obloze jsou ve skutečnosti dynamickými a fyzikálně bohatými oblastmi, kde vznikají nové hvězdy.
Na závěr tohoto povídání bychom rádi poděkovali autorovi pohledu do temného světa jemných barevných odstínů vesmíru. Přinesl nám jiný obraz než radiové a infračervené teleskopy, obraz, který by klidně mohl viset v mnohém muzeu moderního umění. Zároveň gratulujeme k umístění v soutěži a přejeme další podobné snímky pořízené pod jasnou a temnou oblohou.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 18.01.2026

Optika: TS150/7 + Riccardi 0,75x

Montáž: EQ8

Snímač: ZWO ASI 6200MM

Zpracování:

Pixinsight

Štítky: ČAM


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »