Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Říjen  >  Štírův bodec

Česká astrofotografie měsíce - Říjen 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Štírův bodec

Uznání a copyright: Jan Šafář

Popis: S touto fotografií je spojen i malý příběh. Při výjezdech za tmavší oblohou než jen kousek za Sydney, jsem našel místo nedaleko osady Forest Glen asi 70 km severně od města. Odbočil jsem z asfaltové silnice na prašnou cestu, kde jak jsem doufal, narazím na místo bez stromů a elektrického vedení. Asi po dvou kilometrech cesta končí u brány k soukromému pozemku, pravděpodobně nějaké farmě. Naštěstí je tu cesta rozšířená a kolem není ani moc stromů. Založím tedy pozorovací stanoviště, napojím montáž k baterii v autě a čekám na setmění. Je velice příjemných 27 stupňů a zdá se že bude i pěkná noc. Cikády cvrkají o 106 a komáři koušou o 107. Seřídit montáž na jižní polokouli je tošku oříšek. Jak je vidět na fotografii ze stativu (nesoutěžní) není kolem jižního světového pólu mnoho jasných hvězd. Při zalomeném krku mžourajíc do polárního hledáčku, vždycky si vzpomenu na naši krásně jasnou Polárku... Najednou se rozzáří vršky okolních stromů, což je neomylnou předzvěstí přijíždějícího auta. Zavřu tedy oči a ještě se otočím abych nepřišel o tu trošku adaptace očí, kterou už jsem získal. Hmm, nebylo mi to souzeno. Auto zastavuje a z okýnka obrovského 4WD připomínajícího spíš tank než auto, vykukuje sympatický stařík se slovy "Are you OK mate?" Ani se mu vlastně nedivím, že se ptá jestli jsem v pořádku. Musel jsem vypadat podivně - auto zaparkované mimo silnici s otevřeným krytem motoru z něhož vede kabel k jakémusi zvláštnímu zařízení kousek opodál na zemi. Povídám že jsem v pořádku a jestlu mu to nevadí, že tady před jeho vjezdem na farmu budu pár hodin fotit hvězdy. Nic nenamítá, naopak mi přeje ať si to užiju (nebo jak by se dalo správně přeložit "enjoy it") a pak se jen tak mimochodem zeptá odkud že jsem. Vzhledem k tomu, že má docela silný evropský přízvuk, tak odpovídám že z České Republiky (kdyby mluvil čistě Anglicky, nejspíš by se ptal odkud jsem tady z okolí). "Tak to jsme krajani!" Zahaleká se zjevným zájmem. Chvilku jsme klábosili o tom jak se nám to v Austrálii líbí nebo nelíbí... Emigroval sem v roce 68 a kdyby tu neměl rodinu, vrátil by se domů, do ČR. Vypadalo to že mi docela závidí můj plán vrátit se domů po pár letech tady... Inu svět je malý a Čecha potkáš kdekoli.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Austrálie, Forest Glen 33 32' 34.37" S, 151 00' 09.59" E

Optika: Canon EOS 20D, Sigma Macro 105mm/2.8 cloněný na f/6.3, 1600 ASA, Montáž: Vixen GP2 Photo Guider, nepointováno.

Zpracování: korekce barev v Camera Raw, jas, kontrast a křivky v Photoshopu

Postup: Složeny tři snímky s expozicemi 180s, korekce o temný snímek a bias

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »