Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2009  >  Květen  >  okolí hvězdy Eta Cygni (COL)

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

okolí hvězdy Eta Cygni (COL)

Uznání a copyright: Jan Hovad

Vítězný snímek květnového kola astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce" by klidně mohl nést podtitulek s otázkou: "jakou barvu má vesmír?". Již letmý pohled na něj nám nabízí odpověď, že docela jistě červený. A není divu. Objektiv dalekohledu autora snímku, jímž je Jan Hovad z Červeného Kostelce, mířil třicet dva hodin do okolí hvězdy Eta Cygni v Labuti. Tedy do hustých oblastí Mléčné dráhy, kde není nouze o vodík. Tento nejjednodušší chemický prvek je ostatně tím nejčastějším prvkem vesmíru a jeho obrovská mračna, vybuzena k záření okolními hvězdami, svítí právě červeným světlem. Hvězdný vítr, interakce s mezihvězdným prostředím i oblaka neprůhledných temných mračen z nich vytvářejí bizardní tvary, soupeřící s prachem a pavučinami opředenými na půdách starých pohádkových hradů.

Asi nejznámějším objektem zachyceným na snímku je "srpková" mlhovina NGC 6888, nalézající se na jeho levém okraji. Tuto kosmickou bublinu s průměrem dvacet pět světelných let vytvořil hvězdný vítr Wolf-Rayetovy hvězdy WR 136, ležící v jejím centru. Tímto větrem z hvězdy každých deset tisíc let uniká hmota odpovídající hmotnosti našeho Slunce. Právě interakcí této hmoty s tou, která hvězdu opustila v dřívějších dobách, vznikl podivuhodný tvar této mlhoviny. Předpokládá se, že mlhovina vznikla před dvěmi sty padesáti tisíci roky. Hvězda sama je však na konci svého života a tak by celá tato podívaná měla vyvrcholit derniérou v podobě výbuchu supernovy. Díky tomu, že mlhovina i s umírající hvězdou je vzdálena pouhých pět tisíc světelných let, budeme moci někdy během dalšího miliónu let studovat tuto úžasnou podívanou z dosti velké blízkosti.

Jasná hvězda na druhém okraji snímku je hvězda Eta Cygni, nalézající se v krku Labutě. Je od nás vzdálena téměř sto čtyřicet světelných let a její jasnost dosahuje přibližně čtvrté hvězdné velikosti.

To však nejsou jediné objekty na snímku. Skupinka jasnějších hvězd v centrální části snímku představuje otevřenou hvězdokupu NGC 6871 s úhlovým průměrem téměř odpovídajícím našemu Měsíci v úplňku. Její jasnost však dosahuje pouze páté hvězdné velikosti. Dále zde nalezneme velmi nevýraznou otevřenou hvězdokupu IC 4996 obsahující hvězdy osmé až třinácté hvězdné velikosti, zobrazující se nám na obloze jako čtvrtina měsíčního úplňku s jasností sedmé hvězdné velikosti. K jejímu nalezení si však již budeme muset vzít na pomoc podrobnější hvězdný atlas. Především však na snímku nalezneme červené cáry zářícího vodíku, kterým je celá oblast téměř úplně zaplněna.

Porotě ČAM nezbývá nyní než autorovi velmi poděkovat za snímek, který jistě bude nejen potěšením pro milovníky oblohy, ale i inspirací pro začínající i pokročilé astrofotografy.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Červený Kostelec, Litice nad Orlicí - hrad

Datum pořízení: 2/2 dubna, květen 2009 (všechny jasné noci)

Optika: Takahashi FSQ85ED&450mm, pointer SW ED80/600mm&100/500 achro+CCTV Eneo/TVGuider, modifikovaný EOS 400D, montáž HEQ5, 7nm Baader H-alfa filtr, Astronomik CLS

Postup: Expozice: 32 hodin, 800/1600 ASA

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


23. vesmírný týden 2020

23. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa Crew Dragon

Další informace »