Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2009  >  Listopad  >  Srpková mlhovina v souhvězdí Labutě

Česká astrofotografie měsíce - Listopad 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Srpková mlhovina v souhvězdí Labutě

Uznání a copyright: Zdenek Bardon

Jako měsíční víla tančící zlehka po mechu lesních palouků víří ve vesmírných dálavách nádherná éterická mlhovina. Můžeme se o tom přesvědčit na vítězné fotografii soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2009. Jejím autorem je astrofotograf Zdenek Bardon z Rasošek a jeho vítězný snímek zobrazuje kosmickou bublinu plynu nazvanou NGC 6888.

Tato mlhovina, přezdívaná též "Srpková", představuje plynnou obálku obklopující její mateřskou hvězdu WR136. Tento bývalý rudý veleobr přešel astronomicky nedávno do stádia Wolf-Rayetovy hvězdy. To s sebou mimo jiné přineslo prudký hvězdný vítr, který rychlostí přesahující šest miliónů kilometrů za hodinu odnáší obrovské množství materiálu hvězdy do okolního prostoru. Každých deset tisíc let tak hvězdu opustí plyn o hmotnosti našeho Slunce. Nová oblaka a rázové vlny stále dobíhají látku, která byla z hvězdy vyvržena před dvě stě padesáti tisíci lety a vytvářejí tak nenapodobitelnou strukturu této mlhoviny. Jedná se však o krásu pomíjivou, neboť hvězdný vítr, který byť stál u jejího zrodu, ji během krátké doby takřka beze stopy rozptýlí do okolního prostoru. Hvězda sama pak patrně vybuchne jako supernova.

Na obloze tato mlhovina zabírá plochu o něco větší než Měsíc v první čtvrti, její skutečný průměr se odhaduje na dvacet pět světelných let. Vzdálena od nás je necelých pět tisíc světelných let.

Snímek přináší poněkud netradiční pohled, pořízený "cizíma očima", citlivýma na světlo ionizovaného vodíku, kyslíku a síry. Byl exponován dalekohledem FSQ-106ED Takahashi kamerou SBIG ST-2000XM přes úzkopásmové filtry S-II, H-alpha a O-III s propustností každého 4,5 nm. Vidíme tak jiné či jinak svítivé podrobnosti, než ty, které bychom spatřili na "klasickém" fotografickém snímku odpovídajícímu citlivosti našich očí nebo dokonce vlastními zraky přitisknutými k okuláru většího dalekohledu.

Celkovou expozici 28,5 hodiny rozloženou do několika nocí zajistil plně robotizovaný dalekohled podle předem připraveného itineráře bez dalšího zásahu obsluhy. Autor pak již "jen" ze všech dílčích expozic vytvořil výslednou kompozici okolí této vzdálené rozmařilé hvězdy a mlhoviny s pestrým životem.

Za porotu ČAM a jistě i za všechny ostatní, kteří na tomto vítězném snímku spočinou svými zraky, musíme Zdenku Bardonovi poděkovat za netradiční pohled k našim vzdáleným vesmírným sousedům.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Rasošky

Datum pořízení: 08.08 - 28.08.2009

Optika: Přístroj: FSQ-106ED, Montáž: G-11, ProjectSoft Robotics, Kamera: ST-2000XM, CFW-8A s filtry SII, Ha, OIII, Pointér: EX-76 a ST-7XE

Zpracování: MaxIm DL, Photoshop

Postup: Celkový čas: 28,5 hodin (subexpozice 15 a 30minut)

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »