Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2010  >  Únor  >  Přehlídka planet

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přehlídka planet

Uznání a copyright: Luděk Hamr

Zkusme si prolistovat nějaký dnešní astronomický časopis. S velkou pravděpodobností se spolu se skleněnýma očima kosmických sond dostaneme až těsně k blízkým či vzdálenějším planetám, pokud si již spolu s dopadovým modulem nesedneme přímo na pevný povrch planety nebo nevnikneme hluboko do jejího plynného tělesa. V internetových aplikacích můžeme dokonce procházet modely krajin vytvořenými díky detailním snímkům citlivých kamer sond. Pohled je to opravdu úžasný. Až se zdá, že se mu téměř nic nevyrovná.

Zkusme si však také počkat na temnou bezměsíčnou noc, teple se oblékněme a přes objektiv dalekohledu se na planety podívejme sami. Hustými mraky pokrytý Jupiter točící se ve víru svých měsíců nebo prstenci obklopený Saturn, jak vykouzlený nebeskou laternou magikou, nám dozajista vyrazí dech. A co teprve pohled na namodralou nadýchnutou kuličku Uranovu, vznášející se v mrazivých hlubinách periferie Sluneční soustavy. A to vše na vlastní oči.

Ne vždy však můžeme vyběhnout do noci a namířit dalekohled na jasnou hvězdičku na nebi, ve skutečnosti skrývající pod svým svitem krásnou planetu. Nemusíme však propadat zoufalství. I díky vítěznému snímku únorového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Luďka Hamra se můžeme v takovém případě planetami pokochat. Jeho kompozice všech šesti očima viditelných planet nám přináší pohled odpovídající reálnému vzhledu ve větším dalekohledu.

Takováto fotografie však nevzniká snadno. Filmové políčko ani digitální čip nemají totiž tu úžasnou schopnost oka vybrat si ze skutečného obrazu, často pokaženého chvěním vzduchu, vzácné okamžiky ostrého pohledu se všemi jemnými detaily. V případě fotografie takového objektu pak musí nastoupit technika, důmyslné metody zpracování mnoha jednotlivých snímků a hlavně zkušenost a trpělivost. Výsledkem mnoha hodin práce je nakonec jeden, ale zato krásný a ostrý snímek oběžnice Slunce, takový, jako na snímku vidíme.

Na závěr bychom chtěli Luďkovi Hamrovi poděkovat za úchvatný pohled na planety naší domovské soustavy. Určitě se však s ním a jeho snímky nesetkáváme naposledy, neboť tato verze není jistě konečná. Jak on sám píše, čeká ho ještě minimálně Neptun. A nezapomeňme, že za 10 let nastane další poměrně příznivá opozice Marsu, jehož nový portrét jistě změní vzhled této kompozice. Popřejme mu tedy jasné nebe nad hlavou, spolehlivou techniku a hlavně hodně elánu do dalšího lovu planet. Přejeme tím vlastně i sobě nové pohledy do nebe.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Dražičky u Tábora

Datum pořízení: druhá polovina r.2009 a leden 2010(Mars)

Optika: Dobson 254/1200(vše krom Uranu) a Maksutov-Cassegrain 127/1500 (Uran), Poncetova plošina (Dobson) a EQ MON-2 (Mak)

Postup: video AVI kompaktem Canon 720is, Registax, Photoshop

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »