Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2006  >  Květen  >  Kometa 73/C Schwassmann-Wachmann

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa 73/C Schwassmann-Wachmann

Uznání a copyright: Zdeněk Bardon, Martin Bardon (http://www.bardon.cz)

Když před 76 lety objevili němečtí astronomové Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann při prohlídce fotografických desek exponovaných v rámci projektu sledování planetek na hvězdárně v Hamburku kometu poté po nich pojmenovanou, netušili, jaké osudy ji ještě čekají a jakou podívanou tato kometa připraví i nám. Během této doby se kometa, obíhající Slunce jednou za 5,4 roku, na celých 49 let ztratila z dohledu pozemských dalekohledů. Způsobila to nejen nemožnost určit její definitivní dráhu z několika málo pozorování, ale zejména s malým jádrem komety gravitačně zacvičil Jupiter. V roce 1979 byla po novém výpočtu dráhy opět nalezena, ale trvalo to až do roku 1990, odkdy je pozorována již pravidelně. Avšak od roku 1995 se začala kometa rozpadat a při letošním návratu připravila astronomům malou nebeskou derniéru.

Rozpadající se kometu však dnes sledují nejen největší dalekohledy světa, jako osmimetrový japonský dalekohled SUBARU na Havajských ostrovech a infračervený dalekohled Spitzer na oběžné dráze Země, ale své objektivy na ni namířili i čeští astronomové. Její velmi podařený portrét nám do soutěže zaslal i Zdeněk Bardon, který ji spolu se svým synem Martinem fotografoval z temné Šumavy. Do zorného pole se jim podařilo vměstnat nejen kometu samotnou, ale i krásnou planetární mlhovinu M57, ozdobu souhvězdí Lyry. My tak můžeme vychutnat nejen pomíjivou krásu komety, jejíž světlo k nám letí necelou 1 minutu, ale i majestát mlhoviny, jejímuž světlu to k nám trvá 2000 let.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hnačov (Šumava)

Datum pořízení: 08.05.2006 od 00:33 do 01:29

Optika: Refraktor 106/f5

Montáž: GP-DX Vixen

Snímač: ST-2000XM, CFW-8A, AO-7

Zpracování:

MaxIm DL a Photoshop

Postup:

pozadí složeno metodou LRGB 2x600 sec v rozlišení 1x1 L a pro RGB 2x2, kometa 10x60 sec v rozlišení 1x1 L a pro RGB 10x60 sec v rozlišení 2x2. Pozadí a kometa složeny v programu MaxIm DL, pro kometu použit Lucy-Richadson. Finální podoba v Adobe Photoshop (křivky, úrovně, ořez a popis) Celkový součet všech expozic je 120 minut.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »