Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2006  >  Květen  >  Kometa 73/C Schwassmann-Wachmann

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa 73/C Schwassmann-Wachmann

Uznání a copyright: Zdeněk Bardon, Martin Bardon (http://www.bardon.cz)

Když před 76 lety objevili němečtí astronomové Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann při prohlídce fotografických desek exponovaných v rámci projektu sledování planetek na hvězdárně v Hamburku kometu poté po nich pojmenovanou, netušili, jaké osudy ji ještě čekají a jakou podívanou tato kometa připraví i nám. Během této doby se kometa, obíhající Slunce jednou za 5,4 roku, na celých 49 let ztratila z dohledu pozemských dalekohledů. Způsobila to nejen nemožnost určit její definitivní dráhu z několika málo pozorování, ale zejména s malým jádrem komety gravitačně zacvičil Jupiter. V roce 1979 byla po novém výpočtu dráhy opět nalezena, ale trvalo to až do roku 1990, odkdy je pozorována již pravidelně. Avšak od roku 1995 se začala kometa rozpadat a při letošním návratu připravila astronomům malou nebeskou derniéru.

Rozpadající se kometu však dnes sledují nejen největší dalekohledy světa, jako osmimetrový japonský dalekohled SUBARU na Havajských ostrovech a infračervený dalekohled Spitzer na oběžné dráze Země, ale své objektivy na ni namířili i čeští astronomové. Její velmi podařený portrét nám do soutěže zaslal i Zdeněk Bardon, který ji spolu se svým synem Martinem fotografoval z temné Šumavy. Do zorného pole se jim podařilo vměstnat nejen kometu samotnou, ale i krásnou planetární mlhovinu M57, ozdobu souhvězdí Lyry. My tak můžeme vychutnat nejen pomíjivou krásu komety, jejíž světlo k nám letí necelou 1 minutu, ale i majestát mlhoviny, jejímuž světlu to k nám trvá 2000 let.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hnačov (Šumava)

Datum pořízení: 08.05.2006 od 00:33 do 01:29

Optika: Refraktor 106/f5

Montáž: GP-DX Vixen

Snímač: ST-2000XM, CFW-8A, AO-7

Zpracování:

MaxIm DL a Photoshop

Postup:

pozadí složeno metodou LRGB 2x600 sec v rozlišení 1x1 L a pro RGB 2x2, kometa 10x60 sec v rozlišení 1x1 L a pro RGB 10x60 sec v rozlišení 2x2. Pozadí a kometa složeny v programu MaxIm DL, pro kometu použit Lucy-Richadson. Finální podoba v Adobe Photoshop (křivky, úrovně, ořez a popis) Celkový součet všech expozic je 120 minut.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


33. vesmírný týden 2025

33. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tulipán Sh2-101

Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ???? A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ???? Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ). Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 5.7. až 2.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »