Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2010  >  Prosinec  >  IC2118 - Hlava carodejnice

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

IC2118 - Hlava carodejnice

Uznání a copyright: Pavel Pech

Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako ochrana před zlými démony a čarodějnicemi. Podle starých pohanských zvyků je tak možno uchránit se temným silám během této podivné noci uvolněných.

Jednu čarodějnici ovšem zahnat nemůžeme. Nespadá totiž do sféry pozemské a naše síly na ni nestačí. Její spatření navíc není vůbec jednoduché. Je slabounká, éterická, spíše jako víla.

Pokud bychom ji chtěli zahlédnout, musíme zaměřit své zraky hluboko do vesmíru, až k modravé hvězdně Rigel. Tato po většinu času nejjasnější hvězda souhvězdí Oriona a šestá nejjasnější hvězda oblohy, vzdálená od nás přibližně osm set světelných let a patřící mezi modré superobry, je sedmnáctkrát hmotnější než naše Slunce a svítí osmdesát pět tisíckrát jasněji. Pokud bychom ji položili na místo našeho Slunce, svítila by nám na obloze jako oslnivě jasná koule o úhlovém průměru třicet pět stupňů.

Hvězda Rigel je obklopena několika mezihvězdnými mračny, která svým jasem osvětluje. Z nich nejznámější je mlhovina IC 2118, zvaná též "Hlava čarodějnice". Jemný prach v této mlhovině obsažený rozptyluje již tak modré světlo hvězdy do odstínu ještě modřejšího.

Rádiová pozorování prokázala existenci rozsáhlých molekulárních mračen, spojených s tvorbou nových hvězd uvnitř této mlhoviny. Tuto myšlenku podporují i pozorování mladých hvězd, které ještě nedostoupily na hlavní posloupnost, stejně jako přítomnost hvězd typu T-Tauri. Mlhovina sama se s největší pravděpodobností nachází na samém okraji superobří bubliny molekulárního vodíku, odfukované hmotnými hvězdami asociace Orion OB1. Právě srážka mračna s okolním mezihvězdným materiálem způsobuje překotnou tvorbu nových hvězd.

Celým povídáním nás sice provází Orion, mlhovina však leží v sousedním souhvězdí Eridanus, byť v těsné blízkosti. Stejně i ona vodíková bublina nese jméno souhvězdí obou, tedy "Superbublina Orion - Eridanus". Na obloze zabírá oblast téměř dvaceti pěti stupňů v průměru. S mlhovinou "Hlava čarodějnice" a jejím okolím jsme se již trochu seznámili. Je načase, abychom se blíže seznámili též s autorem snímku. Je jím Pavel Pech, "fotič noční oblohy", jak sám sebe nazývá.

K jeho získání využil své cesty do oblasti pouště Atacama v Chile, pyšnící se temnou oblohou a souhvězdími vzhůru nohama.

Jistě mu můžeme za všechny příznivce noční oblohy poděkovat, poblahopřát k vítězství a popřát mnoho dalších úžasných snímků skrytých krás nočního nebe.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: San Pedro de Atacama, Chile

Datum pořízení: 7.10. a 8.10.2010

Optika: Borg 77EDII@F4.3, MII G3-11000 CCD, Astrodon LRGB I-Series 50mm Gen2, Sky-Watcher HEQ-5

Zpracování: kompletni kalibrace v MaxIm DL, bezny processing v PS3

Postup: expozice 12x10min L, 7x10min R, 9x10min G, 9x10min B, celkem 6.16 hodiny

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »