Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2011  >  Červenec  >  Enormně tmavé zatmění Měsíce

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2011

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Enormně tmavé zatmění Měsíce

Uznání a copyright: Petr Horálek

Popis: Ve středu 15. června jsme mohli především nad více projasněnou východní polovinou České republiky spatřit nebývale dlouhé a neobvykle tmavé zatmění Měsíce. Šlo o páté nejdelší v tomto století vůbec a tentokrát se přírodě obzvláště vydařilo. Měsíc procházel v průběhu zatmění přímo středem zemského stínu, což už samo o sobě není nikterak obvyklý jev (dochází k tomu průměrně 5x za století). Díky tomu úplňkový Měsíc velmi výrazně potmavl. Napomohl tomu i fakt, že tato fáze úkazu u nás probíhala ještě za šera. Ovšem i ke konci úkazu byla barva Měsíce, která se obvykle nese v duchu oranžové či cihelně červené díky lomu teplých barev v zemské atmosféře do zemského stínu, poměrně znatelně ovlivněna prachem sopečných erupcí, především pak chilské sopky Puyehue. Měsíc i krátce před koncem zatmění byl nebývale tmavý a zabarvený do hnědších odstínů. Úkaz jsem pozoroval z Bílých Karpat nedaleko vesnice Strání. Video bylo pořízeno částečně tzv. časosběrem, neboli fotografickou technikou, a způli klasickou digitální videokamerou. Časosběr jsem prováděl pomocí fotoaparátu Canon 550D s objektivem Tamron 18-200. Expozice byly voleny tak, aby se Měsíc ještě nejevil protažený pohybem. Stovky snímků jsem pak seřadil ve videostřižně s frekvencí 25 snímků na každou sekundu a hotové video zpomalil. Díky vysokému rozlišení snímků jsem si pak mohl dovolit vytvořit video ve FULL HD kvalitě. Videokamerou CANON DM-XM2 při maximálním zoomu 20x jsem pak zachytil závěrečnou fázi úkazu. Přibližně od první třetiny videa můžete sledovat výstup Měsíce ze zemského stínu. Digitálně byla zesílena zář okolo pomalu se zvětšující osvětlené části měsíčního kotouče ke zvýraznění kontrastu mezi osvětlenou a zastíněnou polovinou Měsíce. Stín Země byl natolik tmavý, že ani světelnější videotechnika jej nedokázala zvýraznit. V druhé třetině videa pak můžete shlédnout „bombardování“ částečně ztemnělého Měsíce dopravními letadly. Jde čistě o velké štěstí, neboť nejbližší dopravní letiště se nacházelo od pozorovací lokality přibližně 80 km. Ztemnělý Měsíc na východních hranicích Česka vycházel přibližně o čtvrthodinu dříve jak v Praze, a tak se dalo pozorovat déle. Přímo na Česko-Slovenských hranicích byla oblačnost prakticky nulová a občasná střední oblaka se rychle rozpadla. Přes 100 minut dlouhý průchod Měsíce zemským stínem byl tedy krásně vidět celý. Řídká oblaka dorazila až ke konci úkazu. Další zatmění Měsíce spatříme již 10. prosince tohoto roku. V České republice ale uvidíme už jen závěrečnou částečnou fázi zatmění, úplné proběhne ještě pod obzorem. Na úplné si proto budeme muset počkat do září roku 2015.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: nedaleko Strání (Bílé Karpaty)

Datum pořízení: 15. června 2011, 21:30 – 23:30 SELČ

Optika: Canon 550D, obj. Tamron 18-200 mm; videokamera CANON DM-XM2

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »