Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2006  >  Září  >  Fáze Měsíce

Česká astrofotografie měsíce - Září 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Fáze Měsíce

Uznání a copyright: Miloš Žák

V noci nám svítí nad hlavou, osvětluje temná zákoutí a připadá nám důvěrně známý. Již víme, že temné plochy pokrývající jeho povrch nejsou vodní hladinou. Víme, že díky němu se hladiny našich moří dmou přílivem a odlivem a víme i to, že po něm jezdilo již bezpočet vozítek i chodilo několik lidí, kteří odlámali jeho kousky a přivezli je k nám domů na Zemi. Snad proto tak málo astronomů obrací dalekohled k jeho krátery zbrázděné a stále stejné tváři. Je však opravdu stále stejná? Podíváme-li se na vítězný snímek fotosoutěže ČAM z měsíce září 2006, budeme toto tvrzení muset trochu poopravit. Měsíc je osvětlován Sluncem tu z jedné, tu z druhé strany a v období úplňku nám svítí celou noc do očí jako kulatý reflektor. A vždy nám svou tvář ukazuje trochu jinak. Tak jak se mění výška Slunce nad lunárním obzorem, mění se i směr a tvar stínů a ukazují se nám stále nové a nové podrobnosti. A tak tam, kde jsme tuto noc neviděli žádné detaily, zítra či pozítří můžeme spatřit malý kráter či brázdu, jindy skryté ve stínu či naopak přesvícené silným svitem Slunce.

Výsledná kompozice ukazuje fáze Měsíce od srpku zvečera po západu Slunce, přes první čtvrť viditelnou v první půlce noci a jasný úplněk až po fáze po poslední čtvrti, na které si musíme ráno přivstat. O tom, že to zejména díky počasí není tak jednoduché, svědčí i doba osmi měsíců, po kterou jednotlivé snímky vznikaly.

V září se snad díky zatmění Měsíce pozorovatelnému z našeho území sešlo v soutěžním klání „lunárních“ fotografií několik, ale jednohlasný obdiv poroty si získala právě tato „nezatměňová“. Děkujeme a blahopřejeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Vysoká u Havlíčkova Brodu

Datum pořízení: Jednotlivé snímky byly pořízeny od Ledna do Srpna 2006

Optika: Newton 200/1200, Refraktor 70/700

Montáž: Dobson, EQ2

Snímač: Konica Minolta Z3, Pentagram Photon 634, Olympus C50 zoom

Zpracování:

doostření, zmenšení, převod do čb - Zoner Photo Studio 8, složení do jednoho obrázku - Gimp

Postup:

Afokálně za okuláry 32, 25 a 10mm, časy od 1/10s do 1/160s, clona od 2,8 do 4,7, iso 50 - 320, podle toho, kterým fotoaparátem byl snímek pořízen.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »