Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2006  >  Září  >  Fáze Měsíce

Česká astrofotografie měsíce - Září 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Fáze Měsíce

Uznání a copyright: Miloš Žák

V noci nám svítí nad hlavou, osvětluje temná zákoutí a připadá nám důvěrně známý. Již víme, že temné plochy pokrývající jeho povrch nejsou vodní hladinou. Víme, že díky němu se hladiny našich moří dmou přílivem a odlivem a víme i to, že po něm jezdilo již bezpočet vozítek i chodilo několik lidí, kteří odlámali jeho kousky a přivezli je k nám domů na Zemi. Snad proto tak málo astronomů obrací dalekohled k jeho krátery zbrázděné a stále stejné tváři. Je však opravdu stále stejná? Podíváme-li se na vítězný snímek fotosoutěže ČAM z měsíce září 2006, budeme toto tvrzení muset trochu poopravit. Měsíc je osvětlován Sluncem tu z jedné, tu z druhé strany a v období úplňku nám svítí celou noc do očí jako kulatý reflektor. A vždy nám svou tvář ukazuje trochu jinak. Tak jak se mění výška Slunce nad lunárním obzorem, mění se i směr a tvar stínů a ukazují se nám stále nové a nové podrobnosti. A tak tam, kde jsme tuto noc neviděli žádné detaily, zítra či pozítří můžeme spatřit malý kráter či brázdu, jindy skryté ve stínu či naopak přesvícené silným svitem Slunce.

Výsledná kompozice ukazuje fáze Měsíce od srpku zvečera po západu Slunce, přes první čtvrť viditelnou v první půlce noci a jasný úplněk až po fáze po poslední čtvrti, na které si musíme ráno přivstat. O tom, že to zejména díky počasí není tak jednoduché, svědčí i doba osmi měsíců, po kterou jednotlivé snímky vznikaly.

V září se snad díky zatmění Měsíce pozorovatelnému z našeho území sešlo v soutěžním klání „lunárních“ fotografií několik, ale jednohlasný obdiv poroty si získala právě tato „nezatměňová“. Děkujeme a blahopřejeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Vysoká u Havlíčkova Brodu

Datum pořízení: Jednotlivé snímky byly pořízeny od Ledna do Srpna 2006

Optika: Newton 200/1200, Refraktor 70/700

Montáž: Dobson, EQ2

Snímač: Konica Minolta Z3, Pentagram Photon 634, Olympus C50 zoom

Zpracování:

doostření, zmenšení, převod do čb - Zoner Photo Studio 8, složení do jednoho obrázku - Gimp

Postup:

Afokálně za okuláry 32, 25 a 10mm, časy od 1/10s do 1/160s, clona od 2,8 do 4,7, iso 50 - 320, podle toho, kterým fotoaparátem byl snímek pořízen.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »