Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2012  >  Červenec  >  Už jsou tady ... blízké setkání...

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Už jsou tady ... blízké setkání...

Uznání a copyright: Karel Horáček

Popis: Osvětlení spodních smrků bylo během čtyřminutové expozice provedeno 110 plno-výkonovými záblesky pomocí blesků připojených k externím zdrojům umožňující opětovné plné nabití do max. 2-3 sekund od předchozího plného "výžehu" (vzdálenost a úhel, pod kterým byly smrky osvíceny, byly předem odzkoušeny). Popis: Po 3 letech jsem starou vizi vzkřísil. Protože v době letního slunovratu u nás NENASTÁVÁ ASTRONOMICKÁ NOC a podmínky tedy nejsou ideální, chtěl jsem svůj záměr zrealizovat jen v blízkém okolí (spíše zkušebně). Vytipoval jsem 3 lokality, všechny během jedné soboty prozkoumal a zjistil, že jsou zcela nevhodné. Nakonec jsem na blízkost stanoviště rezignoval a v podvečer jedné pondělní noci odjel na hřebeny Krušných hor. Zde jsem věděl o krásných rozlehlých pláních s mnoha solitérními smrky, které jsem pro svůj záměr vyžadoval. Původně v představě figuroval smrk jeden, ten by byl ovšem ve 104° záběru příliš drobný a zmenšení odstupu by způsobilo výraznější podhled a "posun" stromu již vysoko do nebe k Mléčné dráze. Pátral jsem po větším počtu smrků s mezerami mezi sebou a uspořádaných do řady od SV k JZ, neboť jsem potřeboval fotit jihovýchodním směrem a na řadu smrků nahlížet "kolmo". Za smrky do dáli se navíc musel rozprostírat alespoň 500 metrů volný prostor. Oné noci celkem 4 meteorologické modely shodně slibovaly lehkou oblačnost na průběh celého focení, což do mých plánů rozhodně napasovalo. Nastávalo ovšem absolutní bezvětří a já vsadil na správnou intuici. Celou noc bylo jasno a v nadmořské výšce 1000 m n.m. minimální vzdušná vlhkost. Duch Slunce přichystal podmínky, kterými zkušební noc proměnil v ideální moment.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Krušné hory (Kraslicko)

Datum pořízení: 18. červen 2012, 1:10

Optika: Samyang 2.8/14mm IF ED MC + vyhřívací límec

Montáž: Gitzo GT2530, MONTÁŽ NEBYLA POUŽITA

Snímač: Canon EOS 5DmkII, stativ

Zpracování: teplota: 8 °C; vítr: absolutní bezvětří; čas 1:10 (včetně volby stanoviště, příprav a temných snímků 23:10-1:45) Samyang 2.8/14 mm, vyhřívací límec objektivu @ 5 WATT, 12 VOLT

Postup: • fotografie je PANORAMA složené plošně ze 2 snímků • rozlišení: 5620 x 5620 pix • 240 sec. @ f/2.8, ISO 400 - spodní krajinná část • 20 x 30 sec. @ f/2.8, ISO 3200 - horní nebeská část s Mléčnou dráhou • oba zdroje pro výsledné pano si tedy ohledně světelného toku expozičně odpovídají 30sec. snímek Mléčné dráhy byl exponován celkem 20x po dvou sériích (tj. 40x) pro zvýšení odstupu signálu od šumu. Od nich bylo poté odečteno 10 temných snímků a na závěr vše zprůměrováno (ACR+PS). Výsledný snímek byl ještě "korigován na bázi FlatField" pro částečné odfiltrování světelného "smetí" způsobeného několik desítek kilometrů vzdálenými Karlovými Vary. Absence paralaktické montáže způsobila jistou proměnlivost obrazového zkreslení (optická korekce u rektilineárních objektivů) u jakékoliv vybrané části hvězdné oblohy a registrace hvězd se neobešla bez ruční definice a korekce řídících bodů (PTGui), kterých bylo celkem 3039.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »