Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2012  >  Srpen  >  Filament + 11538 + následná protuberance

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2012

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Filament + 11538 + následná protuberance

Uznání a copyright:

Popis: autor ostatní fotek a celkového zpracování: Kateřina Onderková, 1991, Ostrava autor fotky celého Slunce: Aleš Hečko, 1979, Ostrava autor snímku 05. 08. 2012: Bára Gregorová, 1992, Bystřice pod Hostýnem

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdnárna Valašské Meziřičí

Datum pořízení: foceno asi od 6 UT do 15:30 UT každý den, 02., 04., 05., 06., 09., 10., 13. 08. 2012

Optika: Optika: chromosférický dalekohled 135/2350 mm, efektivní ohnisko 5170 mm, dalekohled je vybaven H-alfa filtrem DayStar 0,7Ä, celý snímek: LUNT SOLAR SYSTEMS LS60T Ha/B600, Montáž: paralaktická montáž Zeiss VII, celý snímek: NEQ-6 PRO SynScan SKY-WATCHER, Kamery: G1

Zpracování: Při focení filamentu, který se už při dalších dnech nevešel na čip ccd kamery se musel nafoti na více částí 3 až 5. Vždy se nafotilo několik desítek snímku. Takto se nafotí za den několik serií. Snímky byli v programu SIPS opraveny o dark frame a flat field. Následně se protřídí a vybere se 1 nejostřejší snímek. Snímky nejsou skladáne na sebe jako u deep-sky objektu, ale jsou samostatné. Následně seskládan celý filament + oblast 11538 ve Photoshopu, tak aby na sebe navazovali. U oblasti se postupovalo stejným způsobem focení a zoracovávání. Protuberance byla focena na 3 části. Stejný postup následoval i tady a u snímku celého Slunce.

Postup: Na Hvězdárně ve Valašském Meziřičí se pravidelně pozoruje Slunce s aktivními oblastmy, protuberance, filamenty a erupce. 2.8. se tento filament poprvé objevil u východu slunečního kotouče. Postupně až do 10. 8. se různě měnil. Zvětšoval se, aby se pak mohl rozpadnout. 13. 8. jsme jej mohli vidět z boku jako protuberanci. Expoziční čas celé Slunce: 1x 0,001 s, Expoziční čas chromosféry: 1x 0,02s, Expoziční čas protuberance:1x 0,05s

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »