Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1, Abell6 a Sh2-200

Evžen Brunner

Atrofotograf mezi planetami (Jupiter a Venuše)

Oldřich Špůrek

Čiastočné zatmenie Mesiaca

Martin Mančuška

Čurbes v Býku

Jan Veleba

Double Cluster

David Zimák

EGB 10 - Záhadný objekt v souhvězdí Draka

Roman Hujer

Galaxie NGC 6946 (Fireworks galaxy)

Michal Vopálenský

Ghost nebula

Zdeněk Vojč

IC1805 mlhovina Srdce HaRGB

Zdeněk Sikač

IC342

Peter Švajda

Klenoty zimní oblohy

Oldřich Špůrek

LDN1147

Zdeněk Vojč

M27

Martin Mančuška

M27 (Dualband + RGB hviezdy)

Martin Mančuška

M31-Galaxie v Andromedě

jakub šotek

M33

Martin Mančuška

M33 (HaRGB)

Martin Mančuška

M76 -Malá činka (Little Dumbbell Nebula)

Roman Hujer

Mlhovina NGC 281 - "Pacman"

Michal Vopálenský

Načúvanie vesmíru

Pavol Gajdoš

NGC 1499 (Kalifornia)

Martin Mančuška

NGC 5367 - Reflexní mlhovina v Kentauru

Jakub Korbel

NGC 7635 - mlhovina Bublina

Michal Vopálenský

NGC457 Sovia hviezdokopa

Ján Gajdoš

Observatorio del Teide

Jiří Bezchleba

Okno do hlubin

Martin Hroš

Plejády a prach v Býku

Jan Veleba

Roques de García pod noční oblohou

Jiří Bezchleba

Saturn s pěti měsíci

Karel Sandler

SH2-188 Planetární mlhovina Kreveta (Shrimp Nebula)

Roman Hujer

Skupina galaxií NGC 507

Jan K. Žehrovický

Slunce

Jakub Lieder

vdB 141 - The Ghost of Cepheus

David Zimák

VdB 152 - Wolf´s Cave

David Zimák

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.