Česká astrofotografie měsíce - Březen 2020

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Pavel Váňa

Copernicus a Stadius

Martin Trojan

Galaxie M108 a Sovi mlhovina v UMa

Vaclav Uhlir

Galaxie NGC 2903

Jan K. Žehrovický

IC443

Zdeněk

IC443 Medůza

Zdeněk Vojč

M81 a M82

Jan Veleba

Mliečna cesta namodro

Tadeáš Valent

NGC 2237

Vojtěch Dienstbier

Ostravské duhy

Kamila Kocurová

Seskupení Měsíce a planet

Karel Ženíšek

Sh2-187

Evžen Brunner

SH2-308 Delfíní hlava

Jan Veleba

Sluneční svit v noci

Lukáš Dorko

Venuša na večernej oblohe

Tadeáš Valent

Venuše 18.3. a 24.3.

Jan Klečka

Venuše a její halo.

Martin Klier

Venuše v UV a nepravých barvách L(UV)IRUVUV

Martin Trojan

Venuše v UV a nepravých barvách L(UV)IRUVUV

Martin Trojan

Zimná obloha nad svetelným smogom

Tadeáš Valent


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »