Česká astrofotografie měsíce

Ou4 - Obří oliheň

David Zimák

Abell 21 planetární mlhovina) Medúza

Roman Hujer

Bicolor mlhoviny M27 "ˇČinka" v Lisštičce

Vaclav Uhlir

Cygnus Wall (NGC 7000)

Tomáš Dobrovodský

Letní slunovrat 21.6.2023 a Hradčany

Jan Sládeček

Lietadlo a Mesiac

Jaroslav Dudík

M16

Martin Mančuška

M27 - Mlhovina Činka

Roman Hujer

M57 Prstencová mlhovina

Roman Hujer

M78 nebula and Barnard's Loop

David Zimák

M97 Soví mlhovina

Roman Hujer

Mléčná dráha nad mořskou zátokou

Martin Gembec

Mlhovina Srpek a Mýdlová bublina v souhvězdí Labutě

Roman Hujer

Mlhovina Srpek a Mýdlová bublina v souhvězdí Labutě

Roman Hujer

Mlhoviny ve Štíru a Hadonoši

Martin Gembec

NGC 3576 Mlhovina Socha svobody

Jakub Korbel

NGC 6992

Martin Mančuška

NGC7789

Jakub Šotek

Oliheň (OU4) je unášena vesmírem na křídlech Netopýra (SH2-129)

Roman Hujer

Outburst komety 12P/Pons-Brooks

Roman Hujer

PK 080-10.1 (MWP1) planetární mlhovina v souhvězdí Labutě

Roman Hujer

Sagittarius A* a okolí

Jakub Korbel

SH2-68 Planetární mlhovina Planoucí lebka

Roman Hujer

Supernova 2023ixf v galaxii Větrník

Adam Denko

VdB123, LDN98, 97, 96 a 95, Sh2-68

Evžen Brunner

Velké letní Messierovi mlhoviny

Roman Hujer

Vývoj skupiny skvrn 3354 a 3351

Martin Trojan

Vzpomínka na kometu C/2020 M3 (Atlas) u M38 v souhvězdí Vozky

Roman Hujer

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.