Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2019  >  Září  >  OU4 v SH2-129

Česká astrofotografie měsíce - Září 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

OU4 v SH2-129

Uznání a copyright: Zdeněk Vojč (http://www.elara.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2019 obdržel snímek

„Oliheň“, jehož autorem je Zdeněk Vojč

 

Opět uběhl měsíc a v emailových schránkách poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, proběhla komunikační smršť. Z ní se nakonec vyloupla vítězná fotografie České astrofotografie měsíce za září roku 2019. A s ní i její autor, Zdeněk Vojč. Ten si za svůj cíl vybral nebeský objekt OU4, který je však znám i pod mnohem poetičtějším jménem „Oliheň“.

Již jsme si zvykli na to, že rozmanité astronomické objekty nalezneme v rozmanitých astronomických katalozích. Známe tak katalog Messierův (M), Nový všeobecný katalog (NGC), katalogy 2MASS, Abell, NED, SAO či třeba SDSS. Ovšem katalog OU se většině katalogů poněkud vymyká. Je spojen se jménem švýcarského amatérského astronoma Nicolase Outterse, který také mlhovinu Oliheň v roce 2011 objevil.

Tato velmi slabá mlhovina svítí modrozelenou emisí dvakrát ionizovaných atomů kyslíku. Celá mlhovina je obklopena červeně zářícím vodíkem, který tvoří další mlhovinu, tentokrát pojmenovanou Netopýr, katalogově pak Sh2-129. Na snímku z ní vidíme pouze nejvnitřnější část. Katalog Sh (Sharpless catalogue) obsahuje 313 emisních oblastí H II a poprvé byl vydán v roce 1953 se 142 objekty. Poslední edice vyšla v roce 1959 a obsahovala 312 objektů. Jejím autorem byl americký astronom Stewart Sharpless.

Mlhovina Oliheň, byť slabá, zabírá na obloze více než 1 stupeň, tedy 2 měsíční úplňky. Pokud se potvrdí předpoklad, že je spolu s mlhovinou Netopýr ve vzdálenosti 2300 světelných let, je její skutečný průměr 50 světelných let, čímž se řadí k největším bipolárním mlhovinám.

Podle posledních výzkumů se zdá, že Oliheň vznikla jako výsledek obrovského výronu plynu z centrální skupiny tří masivních hvězd, katalogizovaných jako HR8119, z nichž největší je 32 krát větší než naše Slunce. Emise kyslíku pak nastává v místech, kde vyvržený materiál koliduje s okolními plynnými oblaky. Označení HR je celým jménem Harvard Revised Photometry Catalogue a obsahuje všechny hvězdy jasnější než 6,5 magnitud na obou polokoulích oblohy.

Obě mlhoviny se nacházejí v souhvězdí Kefea, které sice u nás vůbec nezapadá, je tzv. cirkumpolárním souhvězdím, ovšem na obloze není příliš výrazné. Jeho nejjasnější hvězdou je Aldemarin (Alfa Kefea). Díky precesnímu pohybu Země bude okolo roku 7500 našeho letopočtu sloužit našim potomkům jako polárka.

Na závěr snad již jen gratulace k zaslouženému vítězství a ke krásnému a hlavně pracnému fotografickému úlovku Zdeňku Vojčovi.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hradce

Datum pořízení: 22.09.2019

Optika: TS150 f/6,2 + TS130Q f/5

Montáž: EQ8

Snímač: ASI094MC + ASI1600

Zpracování:

Snímky pořízeny v tandemu programem APT v režimu master-slave.
Post processing proveden v PixInsight.
Samostatné složení RGB a OIII snímků, následné prolnutí B a G kanálu s OIII pomocí PixelMath.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


7. vesmírný týden 2025

7. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2025. Měsíc bude v úplňku. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Aktivita Slunce se snížila, geomagnetické pole narušil jen rychlejší sluneční vítr z velké koronální díry právě mířící k Zemi. Blue Origin má na kontě opět nějaké problémy, jako je rozpad horního stupně New Glenn nebo neotevření padáku New Shepard. Dobře na tom není ani Boeing a potenciální stavba nových SLS. Vymění se pořadí použití kabin Crew Dragon. Před 35 lety pořídil Voyager 1 mozaiku planet Sluneční soustavy.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce s Marsem a...

Konjunkce Měsíce s Marsem a....

Další informace »