Pravidla České astrofotografie měsíce

ČAM je fotografií Měsíce nebo měsíce?

Česká astrofotografie měsíce (ČAM) je soutěží vyhlašovanou každý měsíc (kalendářní). Do soutěže lze zasílat snímky typu deep-sky, planet, Měsíce, Slunce, zatmění, zákrytů, stop meteorů, zajímavých atmosférických jevů apod. Jsou vítány i objevové snímky, které se neřadí k typu "krásná astrofotografie". Jedná se tedy o fotogra i v kalendářním měsíci, nikoliv (pouze) Měsíce. Snímky je možné zasílat snímky opakovaně, ale přednostně se hodnotí snímky došlé v aktuálním kalendářním měsíci.

Kde mohu vidět i ostatní došlé snímky a kde se mohu inspirovat?

Došlé snímky jsou dostupné v galerii ČAM a jsou zveřejňovány s dvouměsíčním
zpožděním.

Jaké jsou podmínky pro zaslání fotogra í do soutěže ČAM?

• typ soutěžních snímků musí být ve formátu JPEG v minimálním rozlišení 1980x1080 s minimální kompresí (velikost souboru do 6MB)
• předešlé neplatí pro snímky malých objektů, jako např. planet, kromě Měsíce.
• lze zasílat i videa. V odůvodněných případech (nejlépe) v rozlišení alespoň HD. V
případě velkých souborů (nad 20MB), můžete zaslat náhledový snímek s odkazem na YouTube (který je primárně určen pro videa).
• postup zpracování a základní postup snímání je nutnou součástí zaslané fotografie či videa
• obrázky, nebo videa vygenerované pomocí AI nebudou zařazeny do galerie ČAM.
AI nástroje lze používat pouze pro úpravy existující fotografie jako například odšumění, nebo BlurXterminator a pod.
• používání loga, či watermarku ve fotografii se nedoporučuje z důvodů možného
publikování v časopisech a pod. Autor bude samozřejmě vždy uveden.

Akceptovatelné jsou záznamy ne starší než jeden rok (počítáno od aktuálního měsíce), avšak vítány jsou převážně záznamy ne starší dvou měsíců. V případě vybrání může autor záznamu publikovat na svých stránkách příslušný odkaz nebo komentář. Zúčastnit se mohou všichni fotografové, a to jak amatérští astronomové, tak i astronomové z profesionálních observatoří. Národnost nebo věk není omezením.

Kola ČAM

Ukončení příjmu prací do ČAM pro daný měsíc je poslední neděli v měsíci ve 24 hodin. Práce přijaté v průběhu tohoto času jsou automaticky zařazeny do ČAM pro následující měsíc. Výsledky jsou zveřejněny v nejbližší pátek nebo pondělí následujícího měsíce. Rozhodnutí poroty je neodvolatelné.

Souhlas se zveřejněním, honorář

Zasláním snímku do soutěže Česká astrofotografie měsíce (dále jen ČAM) souhlasí autor s jeho uveřejněním na webových stránkách www.astro.cz, v tiskových zprávách České astronomické společnosti, sociálních síti Facebooku ČAM, Facebooku ČAS včetně všech požadovaných údajů a technických dat bez vzniku práva na honorář či jinou odměnu. Pořadí a hodnocení snímků nejsou právně vymahatelné.

Autor dále bere na vědomí, že jeho osobní údaje v rozsahu datum narození, e-mailová adresa, jméno a příjmení autora snímku budou zpracovány ze strany České astronomické společnosti. Tyto osobní údaje budou využity výhradně pro hodnocení snímku a dále pro zveřejnění snímku včetně výsledků výše uvedeným způsobem, a to pouze po dobu trvání této soutěže. Osobní údaje nebudou předávány dalším zpracovatelům či správcům.

Poslední úprava: 2025.08.19

Saturn bez prstence

V listopadu nastává zajímavý planetární úkaz. Saturnu „zmizí“ prstence. Tento úkaz je souhra kombinací tenkých prstenců a jejich natáčení. Stejná situace proběhla v březnu letošního roku, ale Saturn byl blízko ke Slunci a tedy nepozorovatelný. Vybízíme proto k sledování Saturnu dalekohledy (nejen) na podzim. Další obdobná příležitost totiž nastane až v říjnu roku 2038!

Bolidy 7. 11.

Oblohu v posledních dnech protínají jasné meteory, kterým říkáme bolidy. Takový byl zaznamenán například nad Maďarskem i kamerami Astronomického ústavu AV ČR. Ten nejvýraznější, zřejmě úlomek komety velikosti pěsti, proťal oblohu 7. 11. v 5:56. Další hlásí Dr. Matějková z Prahy v 17:38. Možná šlo o meteor z roje Taurid, úlomků Enckeho komety. Viz. přiložený text. Děkujeme za snímek ranního bolidu Liborovi a všem za hlášení.

Plzeňská okna do vesmíru VII

Registrace na sedmý ročník „Plzeňských oken do vesmíru“ byla spuštěna. Seminář se uskuteční v sobotu 8. listopadu 2025 na 25. základní škole v Plzni a nabídne zajímavé astronomické přednášky, příjemnou atmosféru i kvalitní občerstvení. Více informací najdete na www.zpcas.cz.

30 let od objevu exoplanety 51 Peg b

V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.

Zvýšená aktivita Drakonid zřejmě pouze radarem ve dne

Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.

Leden přinesl mimořádné mezinárodní úspěchy!

Počátek roku 2019 odstartovaly hned dva mimořádně dobře pozorovatelné nebeské úkazy – meteorický roj Kvadrantidy a úplné zatmění Měsíce. V případě druhého úkazu počasí natolik přálo, že i přes nutné včasné vstávání a mrazivé teploty si barevný úplněk nenechaly ujít velké zástupy nadšenců. Ovšem co už se ví trošku méně, je fakt, že první kalendářní měsíc roku 2019 zaznamenal hned několik významných českých úspěchů na mezinárodní úrovni v astronomii a astrofotografii.

ČAM za březen 2018: NGC 2264

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu ovšem, není to opravdický ozdobený stromek, byť se třpytí nejméně dvaceti modrými hvězdami. Ve skutečnosti se jedná o otevřenou hvězdokupu, jejíž členové nám na obloze vytvářejí trojúhelníkovou podobu vánočního stromku. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. A právě k této hvězdokupě obrátil skleněné oko svého dalekohledu astrofotograf Pavol Kollarik, vítěz březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Marcel Bělík: Záznam přednášky Osobnosti československé astrofotografie

Československo je již historicky zemí s velkou astronomickou tradicí a s velkým množstvím hvězdáren různého typu a zaměření. A samozřejmě i s velkým počtem astronomů, zejména těch amatérských. Mnoho z nich obrací k nebi nejen své oči, ale i objektivy svých astrofografů. A mnoho z nich bylo a je i členy České astronomické společnosti.

ČAM za prosinec 2016: Rosetta

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2016 obdržel snímek „Rosetta“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska. Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než desetinu této doby, která začala ještě za vlády rakouského císaře Karla I., jinak českého, byť nekorunovaného krále Karla III., … tak již více než desetinu této doby funguje tato astrofografická soutěž. Rok co rok každý měsíc vychází z fotografického klání „astrofotografie měsíce“, aby pak v lednu porota vyhlásila astrofotografa roku, který se již několik let může pyšnit „Cenou Jindřicha Zemana“, kterou uděluje právě Česká astronomická společnost, na základě návrhu poroty soutěže.

Pravidla České astrofotografie měsíce