Pravidla České astrofotografie měsíce

ČAM je fotografií Měsíce nebo měsíce?

Česká astrofotografie měsíce (ČAM) je soutěží vyhlašovanou každý měsíc (kalendářní). Do soutěže lze zasílat snímky typu deep-sky, planet, Měsíce, Slunce, zatmění, zákrytů, stop meteorů, zajímavých atmosférických jevů apod. Jsou vítány i objevové snímky, které se neřadí k typu "krásná astrofotografie". Jedná se tedy o fotogra i v kalendářním měsíci, nikoliv (pouze) Měsíce. Snímky je možné zasílat snímky opakovaně, ale přednostně se hodnotí snímky došlé v aktuálním kalendářním měsíci.

Kde mohu vidět i ostatní došlé snímky a kde se mohu inspirovat?

Došlé snímky jsou dostupné v galerii ČAM a jsou zveřejňovány s dvouměsíčním
zpožděním.

Jaké jsou podmínky pro zaslání fotogra í do soutěže ČAM?

• typ soutěžních snímků musí být ve formátu JPEG v minimálním rozlišení 1980x1080 s minimální kompresí (velikost souboru do 6MB)
• předešlé neplatí pro snímky malých objektů, jako např. planet, kromě Měsíce.
• lze zasílat i videa. V odůvodněných případech (nejlépe) v rozlišení alespoň HD. V
případě velkých souborů (nad 20MB), můžete zaslat náhledový snímek s odkazem na YouTube (který je primárně určen pro videa).
• postup zpracování a základní postup snímání je nutnou součástí zaslané fotografie či videa
• obrázky, nebo videa vygenerované pomocí AI nebudou zařazeny do galerie ČAM.
AI nástroje lze používat pouze pro úpravy existující fotografie jako například odšumění, nebo BlurXterminator a pod.
• používání loga, či watermarku ve fotografii se nedoporučuje z důvodů možného
publikování v časopisech a pod. Autor bude samozřejmě vždy uveden.

Akceptovatelné jsou záznamy ne starší než jeden rok (počítáno od aktuálního měsíce), avšak vítány jsou převážně záznamy ne starší dvou měsíců. V případě vybrání může autor záznamu publikovat na svých stránkách příslušný odkaz nebo komentář. Zúčastnit se mohou všichni fotografové, a to jak amatérští astronomové, tak i astronomové z profesionálních observatoří. Národnost nebo věk není omezením.

Kola ČAM

Ukončení příjmu prací do ČAM pro daný měsíc je poslední neděli v měsíci ve 24 hodin. Práce přijaté v průběhu tohoto času jsou automaticky zařazeny do ČAM pro následující měsíc. Výsledky jsou zveřejněny v nejbližší pátek nebo pondělí následujícího měsíce. Rozhodnutí poroty je neodvolatelné.

Souhlas se zveřejněním, honorář

Zasláním snímku do soutěže Česká astrofotografie měsíce (dále jen ČAM) souhlasí autor s jeho uveřejněním na webových stránkách www.astro.cz, v tiskových zprávách České astronomické společnosti, sociálních síti Facebooku ČAM, Facebooku ČAS včetně všech požadovaných údajů a technických dat bez vzniku práva na honorář či jinou odměnu. Pořadí a hodnocení snímků nejsou právně vymahatelné.

Autor dále bere na vědomí, že jeho osobní údaje v rozsahu datum narození, e-mailová adresa, jméno a příjmení autora snímku budou zpracovány ze strany České astronomické společnosti. Tyto osobní údaje budou využity výhradně pro hodnocení snímku a dále pro zveřejnění snímku včetně výsledků výše uvedeným způsobem, a to pouze po dobu trvání této soutěže. Osobní údaje nebudou předávány dalším zpracovatelům či správcům.

Poslední úprava: 2025.08.19

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

Leden přinesl mimořádné mezinárodní úspěchy!

Počátek roku 2019 odstartovaly hned dva mimořádně dobře pozorovatelné nebeské úkazy – meteorický roj Kvadrantidy a úplné zatmění Měsíce. V případě druhého úkazu počasí natolik přálo, že i přes nutné včasné vstávání a mrazivé teploty si barevný úplněk nenechaly ujít velké zástupy nadšenců. Ovšem co už se ví trošku méně, je fakt, že první kalendářní měsíc roku 2019 zaznamenal hned několik významných českých úspěchů na mezinárodní úrovni v astronomii a astrofotografii.

ČAM za březen 2018: NGC 2264

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu ovšem, není to opravdický ozdobený stromek, byť se třpytí nejméně dvaceti modrými hvězdami. Ve skutečnosti se jedná o otevřenou hvězdokupu, jejíž členové nám na obloze vytvářejí trojúhelníkovou podobu vánočního stromku. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. A právě k této hvězdokupě obrátil skleněné oko svého dalekohledu astrofotograf Pavol Kollarik, vítěz březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Marcel Bělík: Záznam přednášky Osobnosti československé astrofotografie

Československo je již historicky zemí s velkou astronomickou tradicí a s velkým množstvím hvězdáren různého typu a zaměření. A samozřejmě i s velkým počtem astronomů, zejména těch amatérských. Mnoho z nich obrací k nebi nejen své oči, ale i objektivy svých astrofografů. A mnoho z nich bylo a je i členy České astronomické společnosti.

ČAM za prosinec 2016: Rosetta

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2016 obdržel snímek „Rosetta“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska. Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než desetinu této doby, která začala ještě za vlády rakouského císaře Karla I., jinak českého, byť nekorunovaného krále Karla III., … tak již více než desetinu této doby funguje tato astrofografická soutěž. Rok co rok každý měsíc vychází z fotografického klání „astrofotografie měsíce“, aby pak v lednu porota vyhlásila astrofotografa roku, který se již několik let může pyšnit „Cenou Jindřicha Zemana“, kterou uděluje právě Česká astronomická společnost, na základě návrhu poroty soutěže.

Pravidla České astrofotografie měsíce