Úvodní strana  >  Novinky  >  Hledání nové fyziky
Vytisknout novinku

Hledání nové fyziky

HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY TEORIE STRUN, ČERNÉ DÍRY, MODERNÍ KOSMOLOGIE A VELKÉ SJEDNOCENÍ Existuje mnoho fundamentálních otázek ohledně našeho vesmíru, na které není současná fyzika schopna odpovědět. Obraz světa, který jsme do dnešní doby byli schopni složit, vykazuje mnohé nedostatky a podivnosti, které jednoho dne budeme – doufejme – schopni vysvětlit. Leží před námi ale spousta těžkých otázek, na jejichž vyřešení bude věda muset vynaložit nemalé úsilí – to vše navíc za předpokladu, že nám to přírodní zákony vůbec dovolí. Na druhou stranu jsme si alespoň vědomi toho, že naše poznání světa není úplné a současně již také tušíme, že právě nyní stojíme na samotném prahu zásadních vesmírných objevů...

Hvězdárna a planetárium Brno Kraví hora 2, 616 00 Brno-střed www.hvezdarna.cz 2. 11. 2017, 18:00 HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY/PROLOG Ing. Michal Malinský, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Ústav částicové a jaderné fyziky Mgr. Martin Schnabl, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Ústav fyziky Je to obrovský úspěch lidského ducha – na jedné straně jsme schopni detailně popsat nepředstavitelně malinký svět elementárních částic a základních sil, který mezi nimi působí, na straně druhé nesmírně obrovský prostor našeho kosmu, který měl počátek v události jménem Velký třesk před 13,7 miliardami let. Teorie, která popisuje svět mikrosvěta, se nazývá Standardní model elementárních částic – teorie, která dosáhla mnoha grandiózních výsledků. Avšak zdá se, že i tento model není zcela úplný a očividně vykazuje mnoho podivných nedostatků. Velkou neznámou je také to, jak sjednotit kvantovou mechaniku – tedy svět malých měřítek – s obecnou teorií relativity? Na tuto – na první pohled neřešitelnou – otázku se rozhodla najít odpověď tzv. teorie strun, která za nejmenší stavební kameny přírody nepovažuje částice, ale jednorozměrné vibrující struny. Nakolik je ale tato myšlenka vůbec reálná? A podaří se nám někdy například najít odpověď na palčivou otázku, co tvoří tzv. temnou hmotu? 9. 11. 2017, 18:00 From String Theory to Black Holes Rennan L. Jusinskas, Ph.D. Orestis Vasilakis, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) Physicists have longed for a unified theory of nature for a long time. Currently, our best candidate is string theory. Could it be that the fundamental particles of our universe are just tiny vibrating strings? In the first talk, we will see some basic structures of (super)strings and try to grasp how quantum mechanics and gravity can be put together. In this context, black holes are fascinating laboratories. In the second talk we will focus on black holes and their puzzling features. Are they really black? What is inside them and what happens if we fall in? We will see how string theory comes to help and present some of the modern proposals for the resolution of the information paradox. 23. 11. 2017, 18:00 Modern Cosmology: From the Big Bang to the Future Dr. Alexander Vikman Dr. Ignacy Sawicki Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) Humanity is in the middle of a great project to map all of the visible Universe. Cosmologists Ignacy Sawicki and Alex Vikman will discuss what we have learned so far: how large the Universe is, how and why it evolves, and how we know all this. They will also discuss the remaining great mysteries: what the Universe is made of, where it comes from and what its future is. Big part of our Universe is still a black box, its secrets waiting to be unlocked... 30. 11. 2017, 18:00 Vládnou vesmíru neznámé síly? Ing. Helena Kolešová, Ph.D. Ing. Michal Malinský, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Ústav částicové a jaderné fyziky Zapomeneme-li na okamžik na gravitaci, vládnou světu elementárních částic tři základní interakce: elektromagnetická síla, která udržuje záporně nabité elektrony na stabilních “orbitách” v atomech, a je tak zodpovědná za veškerou rozmanitost živé i neživé přírody kolem nás, silná jaderná síla, jež drží pohromadě kladně nabitá atomová jádra, a nakonec tzv. slabá jaderná síla, která má naopak na svědomí přirozenou nestabilitu neutronů, tedy jejich základních jednotek. Lze si však představit, že by tyto tři interakce, na první pohled tak odlišné, mohly byt ve skutečnosti různými projevy jediné fundamentální sily? Existuji pro takovou představu i jiné než pouze estetické důvody? Jaké další vlastnosti by takováto “jednotná” interakce mohla mít a lze ji vůbec pozorovat?

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »