Úvodní strana  >  Novinky  >  Hledání nové fyziky
Vytisknout novinku

Hledání nové fyziky

HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY TEORIE STRUN, ČERNÉ DÍRY, MODERNÍ KOSMOLOGIE A VELKÉ SJEDNOCENÍ Existuje mnoho fundamentálních otázek ohledně našeho vesmíru, na které není současná fyzika schopna odpovědět. Obraz světa, který jsme do dnešní doby byli schopni složit, vykazuje mnohé nedostatky a podivnosti, které jednoho dne budeme – doufejme – schopni vysvětlit. Leží před námi ale spousta těžkých otázek, na jejichž vyřešení bude věda muset vynaložit nemalé úsilí – to vše navíc za předpokladu, že nám to přírodní zákony vůbec dovolí. Na druhou stranu jsme si alespoň vědomi toho, že naše poznání světa není úplné a současně již také tušíme, že právě nyní stojíme na samotném prahu zásadních vesmírných objevů...

Hvězdárna a planetárium Brno Kraví hora 2, 616 00 Brno-střed www.hvezdarna.cz 2. 11. 2017, 18:00 HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY/PROLOG Ing. Michal Malinský, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Ústav částicové a jaderné fyziky Mgr. Martin Schnabl, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Ústav fyziky Je to obrovský úspěch lidského ducha – na jedné straně jsme schopni detailně popsat nepředstavitelně malinký svět elementárních částic a základních sil, který mezi nimi působí, na straně druhé nesmírně obrovský prostor našeho kosmu, který měl počátek v události jménem Velký třesk před 13,7 miliardami let. Teorie, která popisuje svět mikrosvěta, se nazývá Standardní model elementárních částic – teorie, která dosáhla mnoha grandiózních výsledků. Avšak zdá se, že i tento model není zcela úplný a očividně vykazuje mnoho podivných nedostatků. Velkou neznámou je také to, jak sjednotit kvantovou mechaniku – tedy svět malých měřítek – s obecnou teorií relativity? Na tuto – na první pohled neřešitelnou – otázku se rozhodla najít odpověď tzv. teorie strun, která za nejmenší stavební kameny přírody nepovažuje částice, ale jednorozměrné vibrující struny. Nakolik je ale tato myšlenka vůbec reálná? A podaří se nám někdy například najít odpověď na palčivou otázku, co tvoří tzv. temnou hmotu? 9. 11. 2017, 18:00 From String Theory to Black Holes Rennan L. Jusinskas, Ph.D. Orestis Vasilakis, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) Physicists have longed for a unified theory of nature for a long time. Currently, our best candidate is string theory. Could it be that the fundamental particles of our universe are just tiny vibrating strings? In the first talk, we will see some basic structures of (super)strings and try to grasp how quantum mechanics and gravity can be put together. In this context, black holes are fascinating laboratories. In the second talk we will focus on black holes and their puzzling features. Are they really black? What is inside them and what happens if we fall in? We will see how string theory comes to help and present some of the modern proposals for the resolution of the information paradox. 23. 11. 2017, 18:00 Modern Cosmology: From the Big Bang to the Future Dr. Alexander Vikman Dr. Ignacy Sawicki Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) Humanity is in the middle of a great project to map all of the visible Universe. Cosmologists Ignacy Sawicki and Alex Vikman will discuss what we have learned so far: how large the Universe is, how and why it evolves, and how we know all this. They will also discuss the remaining great mysteries: what the Universe is made of, where it comes from and what its future is. Big part of our Universe is still a black box, its secrets waiting to be unlocked... 30. 11. 2017, 18:00 Vládnou vesmíru neznámé síly? Ing. Helena Kolešová, Ph.D. Ing. Michal Malinský, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Ústav částicové a jaderné fyziky Zapomeneme-li na okamžik na gravitaci, vládnou světu elementárních částic tři základní interakce: elektromagnetická síla, která udržuje záporně nabité elektrony na stabilních “orbitách” v atomech, a je tak zodpovědná za veškerou rozmanitost živé i neživé přírody kolem nás, silná jaderná síla, jež drží pohromadě kladně nabitá atomová jádra, a nakonec tzv. slabá jaderná síla, která má naopak na svědomí přirozenou nestabilitu neutronů, tedy jejich základních jednotek. Lze si však představit, že by tyto tři interakce, na první pohled tak odlišné, mohly byt ve skutečnosti různými projevy jediné fundamentální sily? Existuji pro takovou představu i jiné než pouze estetické důvody? Jaké další vlastnosti by takováto “jednotná” interakce mohla mít a lze ji vůbec pozorovat?

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »