Úvodní strana  >  Novinky  >  Hledání nové fyziky
Vytisknout novinku

Hledání nové fyziky

HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY TEORIE STRUN, ČERNÉ DÍRY, MODERNÍ KOSMOLOGIE A VELKÉ SJEDNOCENÍ Existuje mnoho fundamentálních otázek ohledně našeho vesmíru, na které není současná fyzika schopna odpovědět. Obraz světa, který jsme do dnešní doby byli schopni složit, vykazuje mnohé nedostatky a podivnosti, které jednoho dne budeme – doufejme – schopni vysvětlit. Leží před námi ale spousta těžkých otázek, na jejichž vyřešení bude věda muset vynaložit nemalé úsilí – to vše navíc za předpokladu, že nám to přírodní zákony vůbec dovolí. Na druhou stranu jsme si alespoň vědomi toho, že naše poznání světa není úplné a současně již také tušíme, že právě nyní stojíme na samotném prahu zásadních vesmírných objevů...

Hvězdárna a planetárium Brno Kraví hora 2, 616 00 Brno-střed www.hvezdarna.cz 2. 11. 2017, 18:00 HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY/PROLOG Ing. Michal Malinský, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Ústav částicové a jaderné fyziky Mgr. Martin Schnabl, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, Ústav fyziky Je to obrovský úspěch lidského ducha – na jedné straně jsme schopni detailně popsat nepředstavitelně malinký svět elementárních částic a základních sil, který mezi nimi působí, na straně druhé nesmírně obrovský prostor našeho kosmu, který měl počátek v události jménem Velký třesk před 13,7 miliardami let. Teorie, která popisuje svět mikrosvěta, se nazývá Standardní model elementárních částic – teorie, která dosáhla mnoha grandiózních výsledků. Avšak zdá se, že i tento model není zcela úplný a očividně vykazuje mnoho podivných nedostatků. Velkou neznámou je také to, jak sjednotit kvantovou mechaniku – tedy svět malých měřítek – s obecnou teorií relativity? Na tuto – na první pohled neřešitelnou – otázku se rozhodla najít odpověď tzv. teorie strun, která za nejmenší stavební kameny přírody nepovažuje částice, ale jednorozměrné vibrující struny. Nakolik je ale tato myšlenka vůbec reálná? A podaří se nám někdy například najít odpověď na palčivou otázku, co tvoří tzv. temnou hmotu? 9. 11. 2017, 18:00 From String Theory to Black Holes Rennan L. Jusinskas, Ph.D. Orestis Vasilakis, Ph.D. Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) Physicists have longed for a unified theory of nature for a long time. Currently, our best candidate is string theory. Could it be that the fundamental particles of our universe are just tiny vibrating strings? In the first talk, we will see some basic structures of (super)strings and try to grasp how quantum mechanics and gravity can be put together. In this context, black holes are fascinating laboratories. In the second talk we will focus on black holes and their puzzling features. Are they really black? What is inside them and what happens if we fall in? We will see how string theory comes to help and present some of the modern proposals for the resolution of the information paradox. 23. 11. 2017, 18:00 Modern Cosmology: From the Big Bang to the Future Dr. Alexander Vikman Dr. Ignacy Sawicki Fyzikální ústav AV ČR Central European Institute for Cosmology and Fundamental Physics (CEICO) Humanity is in the middle of a great project to map all of the visible Universe. Cosmologists Ignacy Sawicki and Alex Vikman will discuss what we have learned so far: how large the Universe is, how and why it evolves, and how we know all this. They will also discuss the remaining great mysteries: what the Universe is made of, where it comes from and what its future is. Big part of our Universe is still a black box, its secrets waiting to be unlocked... 30. 11. 2017, 18:00 Vládnou vesmíru neznámé síly? Ing. Helena Kolešová, Ph.D. Ing. Michal Malinský, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova Ústav částicové a jaderné fyziky Zapomeneme-li na okamžik na gravitaci, vládnou světu elementárních částic tři základní interakce: elektromagnetická síla, která udržuje záporně nabité elektrony na stabilních “orbitách” v atomech, a je tak zodpovědná za veškerou rozmanitost živé i neživé přírody kolem nás, silná jaderná síla, jež drží pohromadě kladně nabitá atomová jádra, a nakonec tzv. slabá jaderná síla, která má naopak na svědomí přirozenou nestabilitu neutronů, tedy jejich základních jednotek. Lze si však představit, že by tyto tři interakce, na první pohled tak odlišné, mohly byt ve skutečnosti různými projevy jediné fundamentální sily? Existuji pro takovou představu i jiné než pouze estetické důvody? Jaké další vlastnosti by takováto “jednotná” interakce mohla mít a lze ji vůbec pozorovat?

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »