Úvodní strana  >  Rady  >  Astrofotografie  >  Vyfoťte si ISS a jiné objekty na denní obloze!

Vyfoťte si ISS a jiné objekty na denní obloze!

Přelet ISS přes Slunce 30. dubna 2012 Autor: Klub astronomů Liberecka
Přelet ISS přes Slunce 30. dubna 2012
Autor: Klub astronomů Liberecka
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes Slunce už propaguji nějaký čas. Kolik lidí to ale zkusilo? Ví vůbec laik, jak je to s předpovědí takového přeletu? Je obtížné jej pozorovat? Podívejme se na toto téma podrobněji. (Zdroj: Klub astronomů Liberecka)

Je to jednoduché!

Použijme na úvod slova nestora jablonecké astronomie, Milana Antoše, sám bych to tak dobře nedokázal: "Vizuální pozorování ISS patří snad k tomu nejjednoduššímu, co může v astronomii nastat. Ke shlédnutí ISS před Sluncem postačí jakýkoliv bídný dalekohled se zvětšením 10x a jakýkoliv filtr. Ke spatření podrobností potom postačuje normální dalekohled ("lídlskop" je skoro až přepych) se zvětšením tak 40x + Baader filtr. To je investice menší, než za bídný mobil, který má dnes každé malé dítě. Za tak málo peněz nešlo u nás astronomii ještě nikdy provozovat. To je štěstí téhle astronomické generace."

Podrobnější pohled na věc

Milanova slova ukázala, jak si neprávem můžeme myslet něco o tom, že kdo pozoruje tyto přelety, má velké štěstí, nebo dobré vybavení. Štěstí je třeba mít pouze na počasí a lepší vybavení pomůže vidět trochu více detailů, ale není to klíčový parametr. Pod dalekohledem se zvětšením 10x si můžeme představit například obyčejný triedr. Když jej přidržím s jedním zakrytým objektivem opřený o nějakou zídku, zábradlí, nebo upevněný na stativ, mohu promítnout obraz Slunce na papír. Kvalita takové projekce je vynikající a poskytne nám dostatečný vizuální zážitek. Takto jsem pozoroval v nouzi přelet přes Slunce se žáky ve škole v Rýnovicích, když jsem neměl s sebou dalekohled s Baader fólií. Metodu projekce v žádném případě nepoužívejte u zrcadlových systémů a vůbec, kdykoli je to možné, dejte přednost filtru před objektivem.

Dále Milan zmiňuje, že ke spatření podrobností stačí již běžný pozorovací dalekohled nebo jiný podobný přístroj s objektivem krytým Baader fólií, což je jeden z nejlevnějších kvalitních dostupných filtrů pro pozorování Slunce. Protože přelety málokdy trvají déle než dvě sekundy, je si třeba pod pojmem podrobnosti představit spíše tvar písmene H, jak se promítají její velké solární panely a jejich nosník na povrch Slunce). Ještě větších detailů, jako například, že panely jsou na každé straně dvojité, nebo že uprostřed jsou ještě moduly a na nosníku velké radiátory, si všimeme především tehdy, pokud máme čas se dívat a to platí pro přelety v trvání nad 1,5 sekundy. Tehdy se oko už stihne "chytnout" a detaily si uvědomit. Pro mě v této disciplíně vede poslední spatřený přelet, který trval 2,8 sekundy a viděl jsem tak opravdu hodně detailů.

Předpověď přeletu

Calsky.com - stránka přihlášeného uživatele Autor: Calsky.com
Calsky.com - stránka přihlášeného uživatele
Autor: Calsky.com
Z předchozího je patrné, že pozorování ISS před slunečním diskem není nic extrémního. Ani správná předpověď dnes není velkým problémem, jenom je potřeba pohlídat si některé parametry, pokud nás zajímá více, než jen přelet přes Slunce. K předpovědím použijeme často anoncovaný server www.calsky.com a jeho sekci Satellites. Calsky sice podle IP adresy počítače odhadne naši polohu, ale lepší je se na serveru registrovat a mít tak po přihlášení k dispozici nejen přesné pozorovací místo, ale i nastavení úrovně uživatele. Zde je výchozí úrovní Hobby, ale pro přelety přes jiné objekty než Slunce je vhodné si nastavit úroveň Astronomer. Na obrázku tedy vidíme výchozí stav, kdy už je uživatel registrován a v sekci Satelity jsem klikl na ISS. Níže bychom našli přelety a pokud nějaký nastává do 1,5° úhlově daleko, objeví se v seznamu info, že blízko mé lokality vede centrální linie přeletu, tedy nejčastěji je tam info Close to Sun (blízko ke Slunci) a někdy dokonce Crosses the disc of the Sun (letí přímo přes Slunce). V každé z takových situací je vhodné si otevřít odkaz Centerline do nového panelu/okna prohlížeče, protože tím si nerozhodním původní pozici pozorovatele. Zároveň se mi objeví mapa, kudy přesně prochází centrální linie přeletu. Samozřejmě nadšenec jako jsme my z Klubu astronomů Liberecka, si vyjíždí přelety i pro místa o něco vzdálenější a když byly vidět přelety ISS a odpojeného raketoplánu v její blízkosti, nebyly výjimkou výjezdy do Polska i 100 km daleko. Takové předpovědi si donastavíme v okně nad seznamem přeletů, kdy místo vzdálenosti do 5 km volím i do 100 km vzdálená místa, pokud dělám předpověď pro lidi v ČR nebo pro speciální případy.

Jiné speciality

Calsky.com - nastavení více druhů přeletů Autor: Calsky.com
Calsky.com - nastavení více druhů přeletů
Autor: Calsky.com
Pokud máme zájem pozorovat více přeletů a nevadí nám i výjezd pár kilometrů či dokonce desítek kilometrů za takovým úkazem, potom se nám nabízí ještě přelety ISS přes další objekty na obloze. Mezi naše oblíbené patří přelety přes Měsíc a planety. Dosud jsem nejméně vychytal přelet přes Měsíc. Často to bylo daleko nebo nebylo počasí. Přitom je to historicky můj první přelet tohoto typu, kdy mě můj tehdejší guru Milan vzal k až k Mnichovu Hradišti, kde jsme tento krásný úkaz pozorovali a pozdějšími úspěchy se přesvědčili, že předpovědi na Calsky.com jsou opravdu spolehlivé v řádu sekund a místa v řádu desítek metrů. Zato s přelety přes planety mám více zážitků. Viděli jsme například přelet přes Saturn a dvakrát přelet přes Venuši. Poslední z těchto přeletů měl speciální nádech, protože šlo poprvé o přelet za plného denního světla. ISS tak vypadala jako světlejší "moucha" u jasně zářícího sprku Venuše. U přeletů přes planety samozřejmě odpadá nutnost používat ochrannou Baader fólii, pokud pochopitelně neriskujeme přelet úhlově příliš blízký Slunci (což nám za to určitě nestojí).

Pozorujte a fotografujte

Byl bych rád, kdyby vás článek vyprovokoval, abyste podobné úkazy také zkoušeli pozorovat. Pokud si je chcete i zdokumentovat, nebojte se pokusů. Stanici na slunečním disku vyfotografujeme snadno. Důležité je pouze nebát se experimentovat. Nelze podat univerzální návod, jak na to. Pro ostrý obraz stanice jsem však s expozicemi nechodil pod 1/800 sekundy. Doporučuji zkoušet nahánět stanici také při večerních nebo ranních přeletech. Výborných výsledků najdete například na Astrofotkách (sekce Galerie - ISS) hodně. Zapojit se se svými zážitky můžete také do diskuze na Astronomickém fóru. Své fotografie můžete přirozeně vkládat také pomocí formuláře přímo na náš web astro.cz. Pokud se snímků v budoucnu sejde více, vytvoříme fotogalerii.



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Astrofotografie , ISS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »