
V noci z 2. na 3. září 2020 úspěšně odstartovala raketa Vega z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Do historie se tato událost zapíše díky tomu, že na palubě rakety byl i nosič brněnské firmy S.A.B. Aerospace, který vynesl do vesmíru najednou 53 družic. Ty byly do svých plánovaných poloh rozmístěny za 1 hodinu 45 minut po startu. Start byl díky nepříznivému počasí opakovaně odsouván. Raketa se tím zároveň vrátila do služby po předchozím neúspěšném startu.

Jak jsme si ukázali v minulém dílu, konec sedmdesátých let byl ve výzkumu Venuše velice plodný a zásluhou orbiteru Pioneer Venus vznikla první mapa povrchu. Některé oblasti vypadají jako kdyby šlo o velké sopečné útvary, ale na detaily bylo třeba si ještě počkat. Zajímavé je pohoří Maxwell Montes, nejvyšší zaznamenaný útvar na Venuši. Jako jediný nenese ženské jméno, jak se na planetu pojmenovanou po bohyni lásky sluší. Ovšem pomineme-li Einsteina a Newtona, jde zřejmě o třetího nejvýznamnějšího fyzika, takže pojmenování po něm si jistě zasluhuje. Ale vraťme se zase k našemu přehledu kosmických misí. Přirozeným pokračováním jsou Veněra 13 až 16, což byla dvojice velmi úspěšných sond, které na Venuši přistály a dvojice mapovacích misí. Závěrem se podíváme i ke kometě díky sondám Vega.
Vnější pás asteroidů kolem VegyAutor: NASA/JPL-Caltech Astronomové objevili, jak se zdá, rozsáhlý pás asteroidů kolem Vegy, druhé nejjasnější hvězdy noční oblohy severně od nebeského rovníku. K objevu využili data ze dvou velkých kosmických observatoří: Spitzer Space Telescope (NASA) a Herschel Space Observatory (ESA).