Úvodní  >  Související stránky k článku Co takhle pracovat na plzeňské hvězdárně?

Související stránky k článku Co takhle pracovat na plzeňské hvězdárně?

Karel HalířÚkazy

Planetka Kalliope a její měsíc Linus zakryjí z Česka hvězdu

Planetka Kalliope s pořadovým číslem 22 je jedním z prvních a také největších těles hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Objevil ji anglický astronom John Russell Hind 16. listopadu 1852. Její jméno se shoduje se jménem jedné z řeckých múz, Kalliopé. Jedná se o objekt označovaný jako asteroid typu M, tedy obecně řečeno těleso železné (NiFe) s možnými příměsemi křemičitanů a silikátů. 29. srpna 2001 astronomové  Jean-Luc Margot and Michael E. Brown prostřednictvím Keckova dalekohledu na Hawaii objevili její přirozený satelit, který byl pojmenován Linus (dcera Kalliope). Planetce a posléze i jejímu průvodci je dlouhodobě věnována mimořádná pozornost i ze strany pozorovatelů zákrytů. Jeden z nich bude teleskopicky pozorovatelný 8. listopadu z Česka.

Karel HalířOstatní

Konec listopadu v Rokycanech bude patřit lákavým přednáškám (nejen) o zatmění Slunce

V rámci tradičního přístrojového semináře Hvězdárny v Rokycanech, o pátku a víkendu 25. - 27. listopadu 2016 se můžete těšit na velmi bohatý program. Zejména v sobotu a v neděli bude několik petrých přednáškových bloků, které se svým zaměřením dotknou hlavně nadcházejícícho úplného zatmění Slunce v srpnu 2017 v USA, za nímž plánuje vyrazit velké množství českých a slovenských nadšenců. Nebude chybět astroburza, prohlídka přístrojů a za jasného počasí se pochopitelně můžete těšit i na pozorování.

Josef JíraOstatní

Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni 2016

Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 9. - 10. 9. 2016. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházející nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »