Kosmodrom Kourou - základna pro tři nosiče ESA.Autor: ESAVěříme, že jste natěšeni, jaká zajímavá videa uvízla v síti v měsíci říjnu. Významným zdrojem nám tentokrát byla Evropská vesmírná agentura ESA. Podíváme se na její nosiče, zavzpomínáme na sondu Huygens a observatoř Integral. Zamyslíme se nad skokem Felixe Baumgartnera a podíváme se na přesuny raketoplánu v ulicích velkoměsta. Na konci si tradičně vychutnáme temnou oblohu, ale nebude to úplný závěr.
Enterprise po zasažení hurikánem SandyAutor: CBS New YorkRok 2012 by se mohl z pohledu raketoplánů nazvat rokem stěhování. Jak samotné raketoplány, tak i značné množství dalších strojů a zařízení, souvisejících s programem Space Shuttle, získalo nové domovy a postupně se do nich přesouvalo. Nejsložitější byly transporty vesmírných letounů, protože ty mají značné rozměry i hmotnost (viz články Velké stěhování a Endeavour v ulicích velkoměsta).
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.
Raketoplán Discovery navždy opustil ISSAč se to možná zdá, titulek rozhodně neoznamuje článek katastrofického rázu. Pokud jste pozorně pročítali naše aktualizované zpravodajství z mise raketoplánu Discovery STS-133, pak vám určitě neuniklo, že se včera - v pondělí 7. března 2011 - raketoplán se svou posádkou od ISS odpoutal. Nyní se blíží poslední fáze mediálního rozruchu, a sice jeho přistání. Ještě předtím se ale nad českou kotlinou pozorné oči mohly zúčastnit symbolického úkazu - historicky posledních přeletů ISS a odpoutaného raketoplánu Discovery. Celé scenérii po dobu přeletu dominoval Měsíc, nedaleko jasný Jupiter a nad jihovýchodním obzorem pak nejjasnější hvězda noční oblohy - Sírius. Aktualizováno: 20. března 2011, 15:51 SEČ.
Challenger ještě jako STA-099 Možná jste si už někdy položili stejnou otázku, jaká je uvedena v nadpisu. Ta je zdánlivě velmi jednoduchá a odpovědět na ní by tudíž neměl být žádný problém. Když se však trochu zamyslíme, zjistíme, že najít správnou odpověď zase tak úplně triviální nebude.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
