25. října kolem poledne proběhlo za poměrně příznivého počasí další částečné zatmění Slunce viditelné i ze střední Evropy. Své snímky zaslali i naši čtenáři a proto je zde zveřejňujeme a posíláme poděkování za sdílení fotografií a zážitků.
Obloha oslavila příchod slunovratu roku 2022 zatím nejjasnějším úkazem nočních svítících oblak. V galerii se již schází řada vašich fotografií. Přinášíme je tedy všechny pěkně pohromadě. Pokud se vám také podaří oblaka pozorovat, sdílejte své snímky. Děkujeme.
V pondělí 16. května 2022 ráno bylo ze střední Evropy viditelné částečné zatmění Měsíce, které západně od nás probíhalo i jako úplné. Úkazu poměrně přálo počasí. Jedinou překážkou byla nízká výška Měsíce nad obzorem. Pěkné záběry zaslali čtenáři od západu na východ i od severu na jih Česka i Slovenska. Děkujeme za zaslané snímky a těšíme se společně na další podobné úkazy. Pokud chcete své snímky zaslat, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek moc děkujeme! Souhrnná stránka s informacemi o zatmění.
Ve čtvrtek 10. června kolem poledne zasáhne polostín Měsice i Českou republiku. Vysoko na obloze se tak odehraje částečné zatmění Slunce. Počasí úkazu možná nebude všude přát, ale přesto věříme, že se nám sejde řada povedených snímků z Evropy a kdoví, možná i z pásu, který zažije zatmění prstencové. To bychom ale museli být například v Kanadě, Grónsku nebo na Sibiři. V článku najdete i odkazy na online přenosy a odkaz na další informace k zatmění.
Planety Jupiter a Saturn se setkávají na obloze nejtěsněji od roku 1623. Nejtěsněji budou 21. prosince 2020. Příště budou podobně blízko až roku 2080. Sledovali něco podobného roku -7 naši předkové? Byl právě tento úkaz tzv. Betlémskou hvězdou? Letos máme možnost přesvědčit se na vlastní oči, jak to tehdy mohlo na lidi působit. Velmi vzácnému přiblížení ale nepřeje počasí. Podaří se některému čtenáři úkaz vyfotit?
Sezóna nočních svítících oblaků v roce 2020 je v plném proudu. Jde o nejvýše se vyskytující oblaky v zemské atmosféře. Nacházejí se až v mezosféře ve výšce 80–85 kilometrů. Je možné je spatřit pouze díky ozáření slunečním svitem v době, kdy je Slunce nízko pod horizontem. Zároveň musí být spodní vrstvy atmosféry už v zemském stínu. Mrazivě krásné struktury bílých oblaků již zaznamenalo i několik fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!
Na jaře jsme marně vyhlíželi jasnou kometu. Pokaždé došlo k předčasnému rozpadu. Ať už u komety C/2019 Y4 (ATLAS), tak u C/2020 F8 (SWAN). Obě komety byly pěkné, ale nešlo o žádné divadlo pro širokou veřejnost. Osud tomu chtěl, že třetí nadějná kometa se u Slunce nerozpadla a naopak výrazně zjasnila. Kometa NEOWISE je jednou z nejjasnějších komet od výrazné komety C/2006 P1 (McNaught), která byla u nás vidět za soumraku a pak i na denní obloze v lednu 2007 a zazářila jako nádherná kometa na jižní obloze. V roce 2011 se objevila pěkná kometa Lovejoy, bohužel opět na jižním nebi. Nyní máme nízko na obloze kometu, která ani v dalších dnech nevystoupí o mnoho výše, ale už nyní je pomocí triedru vidět hned, jak se v ranním svítání vyhoupne nad obzor. Někteří už ji slabě zahlédli i pouhým okem a situace se bude zlepšovat. Přinášíme snímky zaslané našimi čtenáři. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
Kometa C/2019 Y4 ATLAS překvapila svým chováním a stala se navzdory původním předpovědím viditelnou už v malých dalekohledech. Pokud bude trend jejího (i když nyní již zbržděného) zjasňování pokračovat, tak by se mohla stát v květnu 2020 jednou z nejjasnějších komet posledních let, pozorovatelná dokonce bez obtíží pouhýma očima. Už nyní do redakce dorazilo mnoho fotografií, za které děkujeme. A těšíme se na další!
Na počátku dubna 2020 se schýlilo k velmi vzácné podívané - planeta Venuše se octla před hvězdokupou M45-Plejády. Taková podívaná nastává jednou za 8 roků, znovu se jí dočkáme až 3. dubna 2028. Do redakce dorazilo mnoho fotografií (nejen úkazu samotného, ale i pohledů k Venuši u hvězdokup v Býku), neboť i přes svit Měsíce se úkaz dal pozorovat i pouhýma očima a zachytit v podstatě i lepším mobilem. Děkujeme všem za krásné snímky, zde si je můžete v plné kráse prohlédnout.
Kdo měl v pátek 10. ledna 2020 štěstí na počasí, spatřil, jak se úplňkový Měsíc procházel v blízkosti zemského stínu a na svém jižním okraji na pár desítek minut viditelně potmavl. I když počasí bylo divoké, nakonec se na některých místech našeho území objevily díry v mracích a někteří pozorovatelé úkaz úspěšně zaznamenali. Při maximální fázi zatmění, ve 20:10 SEČ, byl Měsíc na svém okraji opravdu dosti tmavý i při pohledu pouhýma očima. Úplné zatmění to žel nebylo, ale pořád pěkný zážitek.
11. listopadu 2019 nastal poměrně vzácný úkaz přechodu Merkuru přes sluneční disk. Většina pozorovatelů na našem území měla zataženo, ale našla se i místa, kde svítilo Slunce a úkaz byl dobře viditelný. Níže je fotogalerie ze snímků zaslaných našimi čtenáři. Děkujeme.
Velmi pěknou konjunkci srpku Měsíce a planety Jupiter přinesl poslední říjnový večer roku 2019. Na části našeho území bylo jasno a proto se našli lidé, kteří tento úkaz pozorovali a zaslali nám své fotografie. Jeden z našich čtenářů svůj příspěvek pojmenoval Jupiterův Měsíc. My tuto myšlenku přebíráme a spolu s jeho snímkem uveřejňujeme i další. A příměr je to zajímavý i tím, že večer 31. 10. 2019 měl Jupiter zdánlivě jediný měsíc – Ganymed svítil nedaleko něj, zatímco Io a Europa byly na jeho povrchu a Callisto se prakticky dotýkal jeho kotoučku.
Jak jsme avizovali 19. září 2019, nad Evropou se již od letošního léta dají sledovat barevně syté, až karmínové soumraky, které způsobuje rozptyl slunečního světla zejména na vulkanickém prachu kurilské sopky Raikoke. Především na zářijové obloze byly úkazy velice výrazné a rovněž i pěkně nafotografované nadšenci po celém našem území, ale i z jiných koutů Evropy. Přinášíme proto čtenářskou galerii těchto krásných ranních a večerních úkazů. Za snímky děkujeme a těšíme se na případné další.
V noci z 16. na 17. července 2019 vstoupil Měsíc zčásti do zemského stínu. Díky tomu, že bylo pěkné počasí na většině našeho území, můžeme se s vámi podělit o fotografie, které nám k tomuto úkazu vložili naši čtenáři.
Sezóna nočních svítících oblak v roce 2019 začala velmi předčasně, za čímž podle odborníků stojí nízká sluneční aktivita a také poněkud vyšší konzistence meteorického prachu i vody vy vyšších vrstvách atmosféry. Mrazivě krásné struktury "elektricky" modrých oblak již zaznamenalo i několik českých fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!
V pondělí ráno 21. ledna 2019 bylo z našeho území pozorovatelné úplné zatmění Měsíce. Byla to poslední příležitost až do 7. září roku 2025. Zde uvádíme fotografie těch, kterým přálo počasí a nebeský úkaz zdokumentovali.
Tento předvánoční čas bude dost možná spojen s kometou. A ne ledajakou. V neděli 16. prosince 2018 krátce po 14. hodině kometa 46P Wirtanen učiní 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva. Nebojte se, nebude nebezpečně blízko, ale dostatečně na to, aby byla vidět i pouhýma očima (daleko od měst, samozřejmě). Především je ale kometa mimořádně fotogenická a zachytitelná už na krátkých expozicích. Do redakce již dorazily první fotografie čtenářů, těšíme se na další!
Meteorický roj Perseid měl v roce 2018 výborné pozorovací podmínky, protože Měsíc byl poblíž novu. Na mnoha místech ČR i Slovenska navíc přálo počasí. Řada čtenářů sdílela své fotografie běžných jasných meteorů i bolidů a nechybí ani animace kouřové stopy po průletu takového jasného meterou / bolidu. Děkujeme.
Čekáme na vaše snímky! Včerejší úplné zatmění Měsíce si jistě mnoho čtenářů astro.cz fotografovalo. Počasí bylo vrtkavé, někde nebylo zatmění vidět vůbec, jinde měli krásné podmínky. Rádi zveřejníme vaše snímky. Podělte se o svůj zážitek! Jak nám poslat fotku, najdete v článku.
I letošní týdny kolem letního slunovratu okořenila stříbřitá krása elekticky modravých nočních svítících oblak. Výraznější jevy byly pozorovány již 18. června a do čtenářské galerie dorazily první fotografie. Neboť sezóna teprve začala, lze doufat, že pozorování značně přibude. Noční oblaka vyhlížejte nevysoko nad oblastí kolem severního obzoru vždy kolem nautického soumraku či rozbřesku (tedy cca mezi 22. hodinou a půlnocí a poté mezi 2. a 4. hodinou ranní). Sezóna obvykle trvá až do konce července, všem držíme palce k pěkných fotografickým úlovkům a těšíme se na ně!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
