V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
Je již tradicí, že každým rokem v našem studiu přivítáme RNDr. Jiřího Grygara, CSc. s jeho Žněmi objevů. Nebude tomu jinak i letos, a proto vás zveme k besedě nad nejvýznamnějšími astronomickými objevy roku 2017. V tomto prvním díle proletíme Sluneční soustavou a zastavíme se u Venuše, Země, Marsu, Jupitera, Saturnu a Pluta.
S prof. Miloslavem Druckmüllerem, matematikem z VUT Brno, se ve vyprávění nejprve zastavíme u loňského úplného zatmění Slunce nad USA. Byla to velmi náročná expedice a podrobnosti o jejím průběhu budou jistě poutavým nahlédnutím pod pokličku vědeckého výzkumu. Jaká úskalí čekala na její protagonisty? Co vše bylo nutné zajistit, když prováděli fotografování hned na pěti stanovištích? Výsledky expedice se nyní zpracovávají a my si ukážeme v našem pořadu některé z nich. Pokračování besedy o matematickém zpracování sluneční koróny.
Astronom ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR RNDr. Pavel Koubský, CSc. zůstal v pražském studiu TV Noe i na pokračování besedy o hvězdné astronomii.
Astronom ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR RNDr. Pavel Koubský, CSc. se rozhovoří o aktuálním výzkumu hvězd, které byly a jsou v jeho zorném poli.
Astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. Zůstává hostem i tohoto druhého dílu. Beseda se točí kolem výzkumů z ALMA (Atacama Large Millimeter Array), observatoře na náhorní planině v Chile. Vysoko, v 5000 metrech nad mořem, v mikrovlnném oboru, zde sleduje blízký i hluboký vesmír.
Hostem tohoto dílu je astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. – Jaký je mikrovlnný vesmír? Co zkoumají „radary“ na pláních Atacama? Čím se zabývají naši astronomové na této unikátní observatoři? Pojďme společně s naším hostem navštívit tuto observatoř a nechme se vtáhnout do mikrovlnného vesmíru.
V prvním díle roku 2018 se setkáme s astročásticovou fyzičkou, která pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Martinou Boháčovou, Ph.D. Navštívíme ojedinělou Observatoř Pierra Augera v Argentině, na které probíhá základní výzkum kosmického záření. Co způsobuje tento jev? Jak probíhá a nad čím se bádá v jihoamerické pampě?
Ve třetím díle Žní objevů se budeme zabývat hlubokým vesmírem. Nejprve se podíváme na hvězdy – zákrytová dvojhvězda s nejdelší oběžnou dobou, supernova s obrovským zářivým výkonem i nové měření vzdálenosti jsou opravdu velmi překvapivé objevy roku 2016!
V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.
Co významného zaznamenali vědci ve Sluneční soustavě v roce 2016? RNDr. Jiří Grygar, astrofyzik a neúnavný popularizátor astronomie, se v našem pořadu nejprve zastaví u Venuše, kde japonská sonda Akatsuki přinesla zajímavý úkaz. Poté se zaměříme na Měsíc a na Mars. Naší pozornosti neujde mise JUNO u Jupiteru ani Cassini u Saturnu. Pořad sledujte v sobotu 7. 10. od 20 hodin na TV Noe.
V pokračování našeho povídání o Slunci s RNDr. Michalem Sobotkou, DSc. se v tomto díle zaměříme ponejvíce na sluneční povrch a korónu. Fotosféra i chromosféra jsou jistě témata, která sebou přináší mnoho zajímavého a poutavého. Co se děje ve fotosféře a chromosféře? Jakou mají teplotu? Proč s řídnoucí hmotou teplota na povrchu Slunce stoupá a dokonce v koróně, sluneční atmosféře, dosahuje milionových hodnot? Jaké jsou teorie k vysvětlení těchto jevů? Co se děje s hmotou na povrchu i nad ním? Skvrny, protuberance, erupce, výtrysky hmoty…
21. srpna se ve Spojených státech odehrálo úplné zatmění Slunce. Dlouho očekávaná událost se stala jistě velmi sledovanou mnohými médii. Živé komentované vysílání úplného zatmění připravila i televize Noe, známá svým seriálem Hlubinami vesmíru. Pojďme si tuto událost připomenout ještě jednou v repríze tuto neděli od 15:50 na TV Noe.
Astronomický ústav Akademie věd má v Ondřejově nedaleko Prahy svou observatoř. Její součástí se také sluneční oddělení, a právě s vedoucím tohoto oddělení RNDr. Michalem Sobotkou, DSc., budeme o sluníčku, naší nejbližší hvězdě hovořit.
Co jsou astronomické olympiády a jak se organizují? Denis Müller je úspěšným olympionikem, který se účastnil již více olympiád na celosvětové úrovni. Mgr. Lenka Soumarová je astronomkou a spoluorganizátorkou těchto soutěží v České republice. Oba proto mohli zasvěceně pohovořit o této soutěži.
Nenechte si ujít pokračování pořadu Hlubinami vesmíru s astrofotgrafem a popularizátorem astronomie Petrem Horálkem. Zatímco v minulém díle jste si mohli užít alespoň prostřednictvím obrazovek cesty za krásnými kouty světa, v následujícím díle nás Petr seznámí se světem krajinářské astrofotografie. Pořad sledujte již tuto sobotu 6. května 2017 od 20 hodin na TV Noe.
Do našeho studia jsme si pozvali neúnavného popularizátora astronomie a astrofotografa Petra Horálka. Ten nás v příjemné společnosti moderátora Jindřicha Suchánka zavede v pořadu Hlubinami vesmíru za klenoty nočního nebe a také se rozpovídá o zákulisí jeho cesty za „Dobytím jižního hvězdnatého ráje“, o čemž dokonce vydal knihu. Pořad sledujte již tuto sobotu 1. dubna 2017 od 20 hodin na TV Noe.
V druhém dílu se společně s prof. Petrem Kulhánkem ponoříme do chystaných programů, které připravují NASA a ESA ve výzkumu gravitačních vln. Jaké přístroje již krouží nad Zemí? Co nového se chystá? Budou představeny programy LISA, LISA Pathfinder a ELISA, jejich historie i současnost a snad nedaleká budoucnost. V čem tkví jejich podstata a jak pracují a budou pracovat? Sledujte premiéru již tuto sobotu.
Pořad Hlubinami vesmíru TV Noe oslaví letos neuvěřitelných 10 roků od svého prvního dílu. V roce 2007 TV Noe vysílala první cyklus, celkem 12 dílů, v kterém redaktor pořadu Jindřich Suchánek se svým hostem RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D., z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, postupně probírali souhvězdí, tělesa Sluneční soustavy i nejznámější objekty hlubokého vesmíru a dotýkali se i některých základních zákonitostí astronomie. Poté se začali stávat hosty pořadu další významní astrofyzici či astronomové, jako například dr. Jiří Grygar, prof. Zdeněk Mikulášek či Kamil Hornoch. V následujícím díle, který je rozdělen na dvě epizody, se podíváme na nejnovější poznatky o gravitaci a gravitačních vlnách s věhlasným popularizátorem kosmologie, prof. Petrem Kulhánkem. Premiéra je již zítra od 20 hodin na TV Noe.
Pokračování objevů ve sluneční soustavě a exoplanety. Bližší info včetně repríz. Pořad lze shlédnout v archivu TV Noe.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
